Ak mate niektory rodicia dieta s postihnutim, ktore mate problem zapisat
do beznej zakladnej skoly, alebo poznate taky pripad, pomoze vam, ze po
prvy krat nas najvyssi sud priznal pravo detom s postihnutim na
inkluzivne vzdelavanie. Neposkytnutie primeranych uprav (v tomto
konkretnom pripade osobneho asistenta a indiv. vzdelavaci plan) je
diskriminaciou dietata s postihnutim. Mala Ela zalovala skolu, uzasny
uspech v slovenskom prostredi:
http://www.mdac.org/en/news/slovakia-supreme-court-rules-denial-inclusive-education-children-disabilities-can-amount

BRATISLAVA – Dňa 27. 10. 2015 bolo právnemu zástupcovi doručené rozhodnutie
Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, ktorý po prvý krát na Slovensku rozhodol o
tom, že deti so zdravotným postihnutím majú právo na inkluzívne vzdelávanie a
zaistenie primeraných úprav. V rozsudku č.k. 7Sžo/83/2014 Najvyšší súd uviedol, že
právo na inkluzívne vzdelávanie podľa Dohovoru OSN o právach osôb so zdravotným
postihnutím má vyššiu právnu silu ako školský zákon a všetky školské orgány sú
viazané Dohovorom. Tento rozsudok má význam pre tisíce detí so zdravotným
postihnutím, ktoré nemajú možnosť byť vzdelávané v inkluzívnom prostredí a sú
segregované v špeciálnych školách či triedach.

Ela, 10 ročné dievčatko a jej rodina bojovali od roku 2012 o možnosť vzdelávania s
rovesníkmi v bežnej základnej škole, a to napriek tomu, že ju jej spádová škola
odmietala prijať z dôvodu Downovho syndrómu a kompenzovanej poruchy sluchu. Rodičia
museli žalovať rozhodnutie Mestského úradu Bratislava – Rača a rozhodnutie riaditeľa
školy o neprijatí Ely do školy pred Krajským súdom, kde neuspeli. Tento týždeň, ale
Najvyšší súd zrušil všetky napadnuté rozhodnutia, vrátane rozhodnutia riaditeľa
školy a povedal, že bolo v najlepšom záujme Ely, aby s náležitou podporou bola
vzdelávaná inkluzívne. Riaditeľ školy tak bude musieť opätovne posúdiť jej žiadosť o
prijatie.

edit: pdf rozsudku mozem poslat.

https://kyberia.sk/id/8027087/

OSM changes trackers:

http://zverik.osm.rambler.ru/whodidit/index.html – stopped working
http://simon04.dev.openstreetmap.org/whodidit/ vyzera byt o iste, len
tak nie je texte link na „achavi“

http://nrenner.github.io/achavi/
napr. https://overpass-api.de/achavi/?changeset=34909486

http://www.aktuality.sk/clanok/306744/vystavaci-vybavovaci-a-fakturanti-biznis-s-cudzincami-po-slovensky/

Bezplatné služby pre cudzincov

    právne poradenstvo týkajúce sa pobytov, ich vybavovania, predlžovania a ďalších záležitostí poskytuje Migračné informačné centrum pri Medzinárodnej organizácii pre migráciu (IOM)
    funguje bezplatná linka: 0850 211 478

„V rámci centra vieme cudzincom pomôcť zorientovať sa v systéme, skontrolovať, či majú všetky náležitosti, ktoré si ich situáciu vyžaduje, aby nemuseli opakovane navštevovať cudzineckú políciu s nekompletnými žiadosťami,“ hovorí vedúca Úradu IOM v Bratislave Zuzana Vatráľová.

    bezplatnú právnu pomoc pre cudzincov poskytuje aj Liga za ľudské práva. Jej predsedníčka Zuzana Števulová vníma citlivo prácu spoločností, ktoré sa zaoberajú komerčnou asistenciu pri presídlení, citlivo.

„Pokiaľ ide o takzvaných ‚vybavovačov‘, je to dlhodobý problém, ba až chronický, ktorý sa polícii doteraz nepodarilo eliminovať a mnohí cudzinci sa na to sťažujú,“ povedala Števulová pre Aktuality.sk.

tags:refugee,syria,germany

Zaujalo, vraj treba trochu obmedzit cervene maso:

21% of bowel cancers are caused by processed or red meat
86% of lung cancers are caused by tobacco

19% of all cancers caused by tobacco compared to
3% of all cancers ascribed to red or processed meat
Source: Cancer Research UK
—
It is the chemicals involved in the processing which could be increasing the risk of cancer. High temperature cooking, such as on a barbeque, can also create carcinogenic chemicals.

In the UK, around six out of every 100 people get bowel cancer at some point in their lives.

If they were all had an extra 50g of bacon a day for the rest of their lives then the risk would increase by 18% to around seven in 100 people getting bowel cancer.

„So that’s one extra case of bowel cancer in all those 100 lifetime bacon-eaters,“ argued Sir David Spiegelhalter, a risk professor from the University of Cambridge.

http://www.bbc.com/news/health-34615621

tags:refugee,asad

https://m.facebook.com/events/706151896187118?view=permalink&id=709431229192518&ref=bookmarks&fbt_id=709431229192518&lul&ref_component=mbasic_photo_permalink_actionbar&_rdr#s_107c149948a14f7ca6ecb884d65b982b

Tak jsem opět absolvoval zážitkovou “dovolenou” v Bapské na
Srbsko-Chorvatských hranicích. Na četné žádosti se opět pokusím napsat
pár řádek, i když se mi do toho původně moc nechtělo. Ono je to totiž
strašně težké popisovat něco, co člověk, který tam nebyl, dost dobře
nemůže pochopit. Ale to není nějaké povyšování. Prostě se mi to strašně
špatně píše, no:)

Důvody mých cest “za uprchlíky” jsem už stokrát opakoval. Nemám z
migrační krize kdovíjakou radost. Dalo by se říci, že mě i trochu
zneklidňuje, na druhou stranu mě opravdu nedělá dobře vědomí, že pár
kiláků od našich teplých obýváků dost brutálně trpí tisíce lidí jenom
díky absolutní neschopnosti EU a místních vlád.

Od minule se dost změnilo. K lepšímu. Nutno podotknout, že jenom a pouze
díky neuvěřitelnému osobnímu nasazení českých dobrovolníků. Do Bapské
vozí Srbové v autobusech tisíce lidí denně. Naberou je na makedonských
hranicích, a pak s nimi deset hodin jedou k hranicím chorvatským. Tam je
vyklopí a sbohem a šáteček. Bez jediné informace. Prostě čau. Co na
tom, že ti lidé nemají ani ponožky, ti šťastnější mají boty nebo
sandály. Co na tom, že drtivá většina z nich ani netuší, kde je. Čeští
dobrovolníci se snaží jim zajistit alespoň to nejzákladnější. Ponožky,
boty, pár kusů teplého oblečení, čaj, banán, musli tyčinku. Rozhodí si
je do skupin po padesáti a odvedou asi 200m k hranicím Chorvatským.
Tenhle systém perfektně zabraňuje vytváření velkých několik set až
tisíci hlavých davů, zabraňuje konfliktům a jenom díky tomu tam za
poslední dva týdny nikdo neošetřoval polámané děti.

SYSTEM DOWN
I tento systém ovšem narazil na svoje limity. Kombinace příšerného
počasí (liják, teplota mezi pěti a deseti stupni), naschválů ze strany
Srbů (Chorvati nestíhají přistavovat autobusy, takže tam dovalíme ještě
tisíc lidí z vlaku), naschválů ze strany techniky (vypadl generátor a po
něm i ten náhradní) a lidského faktoru měla za následek to, že jeden
večer / noc vznikla velká skupina lidí a po několika hodinách čekání vše
eskalovalo ve velmi vyhrocenou situaci. Ve tmě se tlačilo několik
stovek lidí, přes dětský pláč nebylo slyšet vlastního slova a všechny
nás smáčel liják v pěti stupňové kose. Ale i to nakonec, někdy mezi
druhou a čtvrtou ráno, čeští dobrovolníci za přispění dobrovolníků z řad
uprchlíků, zvládli.
Nebudu popisovat den za dnem. Ono je to stále stejné a nepopsatelné.
Promrzlé a hladové děti, klopýtající ženy na pokraji sil. Frustrovaní
muži. Všichni do jednoho ale děkují, děkují a zase děkují. Když není
zrovna “krizovka”, vyprávějí svoje příběhy, ptají se na práci na západě,
ptají se kde jsou, jak se máme, pomáhají uklízet a zase děkují. Další
info u fotek..

CO Z HLAVY NEVYMAŽU Promrzlé děti. Ano, opakuji se stále dokola, ale sám
mám děti tři a pohled na dvouleté tříleté caparty (a je mi fakt u
prdele, jestli to jsou muslimské děti nebo děti slušných Čechů), kterak
bosky cupitají po rozbahněné cestě, v ruce žmoulají banán a zabláceného
plyšáka, je prostě síla. Nevymažu z hlavy tu obrovksou frustraci, ale
zároveň vůli jít dál. Nevymažu některé příběhy syrských rodin, které
mluví o zdevastované zemi, rozbombardovaných domech a mrtvých
příbuzných. Nevymažu naprosto nepochopitelné chování Srbských úřadů.
Jednu noc, prostě odklonili asi 9 autobusů (500lidí) a odvezli je mezi
hranice, kde je vysadili do pole. (k tomu proslavenému hřbitovu) Prostě
tak. Pět set lidí v noci, v zimě, bez ničeho na rozbahněném poli.

Nebudu vás nudit dál, je toho hodně…

PÁR POZNÁMEK PRO TELEVIZÍ ZBLBLÉHO ČECHA
Dělají nepořádek.
Ano. Na fotkách je spousta bordelu. I když už je přistaveno pár košů,
stále je to jen kapka v moři. Oni mají třeba jen dvě igelitky “z lidlu”,
ve které si nesou celej svůj život. A v situaci, kdy je policie nahání
do autobusů, se po koši nikdo neshání. Ano i já jsem často odhodil
papírek na zem. Ale když je klid, když se třeba čekalo na další busy,
uklízeli. Někdy sami od sebe. Prostě přišli a řekli si o pytel na
odpadky. To je realita.

Perou se mezi sebou. Ano. Ovšem překvapilo mě, jak málo! Za tři dny jsem
tam zažil dvě potyčky, jedné se účastnil (dav rozdělil od sebe rodinu.
Na jedné straně žena a s dítětem v náručí, dva metry od ní manžel. A dav
je tlačil od sebe) Udělejme sociální pokus. Naženeme na jednu českou
poštu padesát fanoušků Sparty, padesát fanoušků Slavie, padesát fanoušků
Baníku a padesát Bohemky. Dvěstě lidí na jednu okresní poštu. Těsno?
Ale jistě. A necháme je tam stát třeba pět hodin. A pak otevřeme jedno
okýnko. Co myslíte, že se stane? Nechám na každém…

Neváží si jídla a oblečení. Jak kdo. Zažijete lidi, kteří si vybírají,
pokřikují, že by chtěli to či ono. Ale VĚTŠINA je neskutečně vděčná za
každou ponožku, bundu nebo botu, kterou jim dáte. Většina. A za teplý
čaj a jabko jsou vděčni všichni do jednoho.

Serou všude kolem sebe. Ano. Protože není kam jinam. Dokonce i
dobrovolníci chodili za stan do pole. A ten prostor tam není dělaný na
desetitisíce lidí. “Naštěstí” pršelo:)

KONTEXT To je to, co média neskutečně prasácky vynechávají. Kontext je
asi nejdůležitější věc, která chybí každému, kdo tam nebyl a jen tupě
absorbuje informace ze sociálních sítí a televize. Projděte se po
Žižkově, podívejte se, jak to vypadá po průměrným fesťáku, najděte si
obrázky, jak dopadne ulice, když se po ní projde dvě stě fanoušků
nějakého fotbalového týmu. Vynásobte stem. Přidejte frustraci.

Uvědomil jsem si jednu věc. Soudíme je, aniž bychom je vůbec znali.
Soudíme jen na základě zkreslených a mnohdy vymyšlených zpráv (každy
hoax má desítky tisíc sdílení), chceme po nich, aby se v té situaci, ve
které jsou, a kterou si prakticky NIKDO nedokáže ani představit, aby se
chovali MNOHEM lépe, než se chováme my doma. U televize a lahváče.

A JEDNO ZAMYŠLENÍ NA ZÁVĚR
Budu se opakovat, ale ztrácíme soudnost a lidskost. Schvalujeme potápění
lodí, reagujeme slovy “tak proč sem lezou”, bojíme se. Strach. Strach
je jistě přirozená reakce, ale zároveň obrovský byznys. Nedovolme
strachu, aby nás srážel na úroveň zvířat. Bojujme se strachem, stačí jen
použít mozek.
V Evropě žije přes třicet milionů muslimů. Až do letoška se nad tím
nikdo nepozastavil. Nikdo neřešil, že nám chce někdo “řezat hlavy a
znásilňovat naše ženy” (naše ženy si přeci budeme znásilňovat sami, no
ne?:)
A jak praví klasik.. Nejhorší smrt je smrt z vyděšení. To se totiž těsně před tím poserete. Neposerme se. Díky.

Díky všem za podporu. Díky všem na místě za to, že nespali desítky hodin
a byli tam. Díky všem, kteří mi narvali auto až po střechu. Díky všem,
díky kterým jsme mohli na místě nakoupit tisíce balení vod, čaje,
ponožky, banány, jablka, musli tyčinky.. Díky za to, že se každé ráno
podíváte do zrcadla a zůstáváte lidmi…

Jo a rozhodně jsem tam nebyl naposledy:)

Testuje sa novy plazmovy reaktor ktory vyvijali 19 rokov:

https://www.youtube.com/watch?v=u-fbBRAxJNk
http://news.sciencemag.org/sites/default/files/StellaratorGraphic672.jpg
( https://kyberia.sk/id/8022084 )

tags:fat,dominika mirgova,normal,body,obesity

js, upload, file

syria,war,commic

Bol som nácek, ktorý pohŕdal negrami. Kým mi jeden nepomohol
https://dennikn.sk/267457/bol-som-nacek-ktory-pohrdal-negrami-kym-mi-jeden-nepomohol/

Väčšinou sú to chýbajúce vzory. Najľahšie si cestu k radikálnym skupinám hľadajú deti z rozpadnutých rodín, potomkovia alkoholikov a drogovo závislých či deti, ktoré rodičia zneužívali. Mnohí mi hovoria, že neonacistickí lídri boli pre nich ako druhí otcovia. Počúvali ich, venovali sa im, chodili s nimi do lesov, trénovali bojové športy.

Ja sa teraz pokúšam ponúknuť im vzor inde. Medzi policajtmi, sociálnymi pracovníkmi, učiteľmi. Pochopiť ich a nezavrhnúť, lebo mnohí z nich sa k neonacistom alebo takzvaným foreign fighters verbovaným Islamským štátom dali až po tom, čo sami boli obeťami.

Poznám človeka, ktorý sa pridal k neonacistom po tom, čo ho zbil jeden z pakistanských gangov, a, naopak, poznám mladých, ktorí hľadajú cestu k radikalizovanému islamu po útoku neonacistov. Spolu s kolegami sa snažíme už na školách zachytiť takéto signály a s mladými nadviazať kontakt. Nenávisť nie je cesta, ale na to tu musí byť niekto, kto človeku ukáže aj druhú stranu. Empatiu, cit, lásku.

china,rating,score,activist

tags: rodicia a deti, rozpravanie s detmi, skolstvo, sexualita
https://dennikn.sk/146080/rodicia-nesmu-byt-lenivi-musia-sa-s-detmi-rozpravat/

Najhoršie,
čo môže rodič urobiť, je, keď dieťa trestá odobratím lásky a
pozornosti. To dieťa nepredýcha. Môže mu povedať: „Porušil si nami
dohodnuté záväzky, tak nepôjdeš zajtra tam a tam alebo nebudeš pozerať
televízor. Vieš prečo?“ A treba sa s ním o tom porozprávať.

Ale
„Daj mi teraz pokoj, neotravuj ma, lebo ma neposlúchaš“ – to je to
najhoršie. Dieťa to nespracuje. Ani tínedžer. Aj ten má pocit krivdy a
straty náklonnosti.

S dieťaťom treba hovoriť o všetkom. Dieťa k
vám musí mať dôveru. Ak ju má, príde za vami aj s vecami, s ktorými by
ináč neprišlo.

http://www.sme.sk/c/8030283/azylanti-v-gabcikove-chcu-spoznat-slovakov.html

free,photo,image,web

startup,slovensko,predrazene

Toto je fakt drsné. Veľká podpora startupov na Slovensku.
Štát organizuje cez objednávku startupovu konferenciu za 1,4 miliona euro štátnych peňazí…
viac tu : https://www.facebook.com/events/434926086714198/

big tall quick growing trees

Norsko, Bavernet

Denis a David Michalákovi budou mít klid
Autor: Monika Le Fay
Datum: 6.10.2015

Norské soudy v kauze dětí Michalákových rozhodly. Mladší bude svěřen do adopce, ke staršímu ztrácí matka podle rozhodnutí rodičovská práva. Co to tedy pro děti doopravdy znamená? Denis a David Michalákovi budou mít konečně klid. Zůstanou u svých norských pěstounů. Mladší David půjde do adopce. Starší Denis, který se údajně vyjádřil v tom smyslu, že pokud bude nucen jít k matce, raději spáchá sebevraždu, se nebude muset s matkou stýkat. Otec, který se stáhl do ústraní, bude možnost mít děti vídat. Na rozdíl od matky, která na svou podporu vytvořila mediální kampaň jako v jihoamerické telenovele.

Otec zřejmě na rozdíl od matky lépe chápal, co je v zájmu dětí a že jednou z priorit je zajistit jim klid, a ne je mediálně propírat po celém světě. Matce kromě snížené citlivosti pro potřeby dětí, neuspořádaného osobního života, neschopnosti pochopit, co se vůbec po ní chce, a neochoty něco se sebou udělat, s velkou pravděpodobností uškodila také řada písemných a fotografických důkazů, které ji usvědčovaly z násilí na dětech a zatahování dětí do podivných sexuálně laděných exhibicí. V kostce by se dalo říci, že matka, která nebrání právo dětí na bezpečný domov, a jiným naopak brání v jeho vytvoření, nebyla zkrátka shledána jako dostatečně dobrá matka. Po prvotních snahách norské strany pomoci paní Michalákové vyřešit si osobní život (což se nepodařilo), po sérii polopravd, lží a vytáček z její strany, a naopak po celé řadě objektivních a doložených svědectví stran jiných včetně svědectví dětí vyhodnotil celou situaci norský soudní systém a dospěl k závěru, že pro dobro dětí bude lépe zůstat u pěstounů. Všichni lidé, kteří soucítí s Denisem a Davidem, si oddechli.

Naopak zuřiví obhájci českých nacionalistických zájmů, po slávě lačnící populističtí ambiciózní politici a paranoici, kteří z principu nevěří nikomu a ničemu, dostali čerstvou vodu na svůj mlýn.
Čtěte: Monika Le Fay: Znám norské rozsudky. Hrozné čtení…

Z Čech do norského království je to hodně daleko a většina Čechů dodnes nepochopila, proč by nevzdělaná uklízečka v zemi, kde se pro práci s dětmi vyžaduje vysoké odborné vzdělání na norských školách, nemohla pracovat jako učitelka. Stejně jako dodnes nepochopili zásadní rozdíl mezi dlouhodobým zanedbáváním a násilím na dětech, který se liší od běžné české normy „bít děti“. U dětí Michalákových nešlo o nějaké „běžné“ naplácání, sama matka přiznala, že minimálně jednou zbila syna tak, až tekla krev. Norské soudy a sociálka měly k dispozici řadu údajů, které dohromady skládaly celkem jasnou mozaiku. Ačkoliv se nepřihlíželo k sexuálnímu násilí, řada důkazů byla natolik závažných, že byly děti okamžitě odebrány z rodiny. A když se říká závažných, myslí se tím opravdu závažných, a to nejsou takové, že by děti třeba chodily bez bundy nebo byly špinavé. S ohledem na děti byla celá řada informací utajena, což je jen dobře. I kdyby ale nebyla, spousta lidí by se zřejmě nenechala přesvědčit. Většinová populace se skutečností, že někdo může přijít i do tzv. normální bílé rodiny a odebrat mu dítě, cítí ohrožena minimálně stejně jako faktem, že někde ve světě pobíhají uprchlíci, kteří jsou muslimové a používají nejnovější mobilní telefony.

Míra empatie a ohledů vůči dětem je u nás silně posunutá. Čeští rodiče mohou své děti týrat hlady, lámat jim ruce a nohy, rozbít jim hlavu, trhat jim vlasy nebo je pálit cigaretami a mají dost velkou šanci, že jim to projde. Často spadne klec teprve ve chvíli, když je dítě mrtvé. Norové to z našeho pohledu přehánějí, když trvají na tom, že dítě, které má noční děsy, viditelné známky násilí, hubne či zaostává ve vývoji, odebírají z rodiny. U nás jsou potomci stále považováni za majetek rodičů, asi jako když jsou děti v některých částech světa stále brány jako levná pracovní síla, případně objekt sexuálního násilí.
Čtěte: Norské úřady rozhodly: Eva Michaláková ztrácí oba syny

Norové postupovali ve věci jediným možným a správným způsobem, a to s ohledem na zájmy a dobro dětí. Nám nezbývá než smířit se s tím, že děti nejsou majetek, který nám doživotně náleží. V tomto světle se jeví úplně absurdní a směšné působení českých politiků napříč všemi možnými parlamentními stranami včetně prezidenta Miloš Zemana, kteří si chtějí stěžovat, odvolávat norskou velvyslankyni a vůbec vyhlásit norskému království válku. Nezbývá než se jich zeptat: Za co vlastně protestujete? Za to, aby se mohlo dále beztrestně páchat násilí na dětech? Za to, aby děti byly majetkem rodičů, kteří se k nim budou chovat, jak se jim zlíbí? Za to, aby se zanedbávání a bití dětí stalo normou?

Prohlédněme si pozorně ony politiky a političky. Jestliže jsou nyní tak lhostejní k násilí na dětech a pokud si neumí zajistit dostatek relevantních informací, aby si mohli udělat názor, jak asi budou rozhodovat v jiných důležitých věcech?

Na první pohled působí jako normální demokratičtí politikové. Ve skutečnosti jsou to lidé s neúctou k lidskému životu, neempatií k právům dětí a neschopností respektovat rozhodnutí západních demokratických institucí. Jak by se jim asi líbilo, kdyby se zástupci jiných zemí pokoušeli ovlivňovat rozhodnutí nezávislých českých institucí a soudů?

Bratři Michalákovi mají štěstí v neštěstí, že můžou žít v Norsku. Přejme jim konečně klid. Potřebují mít dětství jako ostatní, ne být předmětem zhrzených politických ambicí a populistických akcí.
Čtěte: Monika Le Fay: Kauza Michaláková – konec telenovely

Člověku přijde na mysl moudrý král Šalamoun. Matka, která je opravdovou matkou, nenechá roztrhat dítě na kusy, i kdyby tím omezila svá práva. Dítě potřebuje nejvíc ze všeho lásku a klid, a ne vyrůstat se strachem na bojišti, kde mezi sebou válčí mnohá ega, bojující tak dlouho, dokud nezůstane kámen na kameni.

Draxler,Metodicko-pedagogicke centrum (MPC),Jozef Kováč,Kvant,Sprenevera