interblue,emisie,sns,slota

slovaci,migranti,cudzina

#migracia,gangy,nasilie,detska prostitucia,znasilnenie

www.cas.sk/clanok/330641/najlepsi-rozhovor-o-utecencoch-aky-ste-citali-profesor-krcmery-koho-prijat-a-koho-nie.html

Najlepší rozhovor o utečencoch, aký ste čítali! Profesor Krčméry: Koho prijať a koho nie?! Profesor Krčméry: Už roky jeho tímy pomáhajú v rozvojových krajinách.
20.09.2015, 18:12 | O utečeneckej kríze vie viac ako mnohí odborníci. A hlavne viac ako naši politici.

Profesor Vladimír Krčméry spolu s ďalšími slovenskými lekármi už roky pomáha ľuďom v rozvojových krajinách. Nezostal bokom ani teraz, keď humanitárna kríza hrozí v susednom Maďarsku. So svojím tímom sa vybral do prvej línie medzi utečencov. Ako vidí celú situáciu? Pripomíname, že rozhovor s profesorom Krčmérym vznikol začiatkom týždňa, ešte predtým, ako Maďari uzavreli hranicu so Srbskom.

Už niekoľko dní pomáhate utečencom v Maďarsku. Kde konkrétne?

Najprv sme boli na budapeštianskej stanici Keleti, potom s evanjelickou diakoniou v Röszke a od štvrtka minulého týždňa chodíme do Vámosszabadi. Chodíme taký 10-členný tím a veľmi nám pomáha Komplexná centrálna záchranná služba z Gabčíkova, ktorá nám postavila stan a dala oblečenie s ich označením – predtým nás totiž maďarskí policajti posielali preč, že nemáme povolenie na poskytovanie zdravotnej starostlivosti. Denne môžeme ošetriť 200 až 300 pacientov.

Ako to v utečeneckom tábore vo Vámosszabadi vyzerá? Aké majú tí ľudia zdravotné problémy?

Tábor je od začiatku preplnený. Za jediné popoludnie sme napočítali, že tam prišlo 30 autobusov. V každom je asi 40 ľudí, to je hneď 1 200 nových utečencov. Deň predtým prišlo asi 4 000 ľudí. Zaujímavé je, že tam nie sú žiadne tropické choroby, počas celého týždňa sme nemali ani jeden prípad malárie, tuberkulózy ani HIV. Väčšina ochorení, ktoré utečenci majú, nie je infekčná. Sú to stavy vyčerpania, psychické zrútenie, depresie, akútne psychózy, vysoký tlak, ischemická choroba srdca, cukrovka… U malých detí sú však časté zápaly pľúc, vo dvoch prípadoch to bolo také vážne, že sme si mysleli, že tie deti umrú. Našťastie, Maďari ich odviezli sanitkou do nemocnice a zachránili ich.

Nezaháľajú: Denne môžu 
ošetriť až 300 utečencov.
Ďalších 5 fotografií v galérii.
Nezaháľajú: Denne môžu 
ošetriť až 300 utečencov.Autor: archív V.K.
Z televíznych záberov by sa mohlo zdať, akoby boli dve skupiny utečencov. Tí zúbožení, čo sú radi, že sú v bezpečí a pomáha sa im, a tí, ktorí odmietajú pomoc, vyhadzujú vodu, obložené bagety… S čím ste sa stretli vy?

Všetci sú vďační za akúkoľvek pomoc. Vozíme im plienky, detské sušené mlieko, pršiplášte, dáždniky, spacáky, karimatky…

Medzi utečencami je veľa detí. Ako to zvládajú?

Niektoré sú veľmi choré. To najmenej, čo sa im môže stať počas cesty z Atén do Maďarska, ktorá je dlhá 1 200 kilometrov, je, že majú svrab. Keď má jedno dieťa svrab, má ho celá rodina. Takže sme na Slovensku vykúpili všetky masti proti svrabu a už ich musíme kupovať v Rakúsku. To je strašná choroba. Deti nemôžu spať, v noci sa škriabu úplne do krvi, následne sa tam dostane stafylokoková infekcia… Tých malých to strašne vyčerpáva. Veľa ľudí má infikované rany na nohách, mali sme ľudí dorezaných od ostnatého drôtu aj postrelených… Nikto nevie, kto ich na hraniciach postrelil. Mali sme aj ľudí, ktorých pri prechode cez Bulharsko poštípali jedovaté hady. Najhoršie sú však zápaly pľúc u malých detí. Keď sa im včas nepomôže, udusia sa zaživa.

Veľa slovenských rodičov odmieta povinné očkovanie detí. Môže to byť v týchto časoch rizikový postoj?

Našťastie ľudia zo Sýrie a z Iraku, ktorí utekajú cez Maďarsko, nie sú epidemiologická hrozba. Ale to už neplatí o ľuďoch, ktorí utekajú cez Stredozemné more z Afriky. Napríklad v talianskej populácii je rozšírenie tuberkulózy 10 prípadov na 100-tisíc ľudí, medzi imigranti je to však tisíc na 100-tisíc. To isté sa týka HIV… A takýto človek sa potom z Talianska môže dostať hocikam. Čiže rodičia, ktorí svoje deti neočkujú, nemôžu mať istotu, že jedného dňa ich dieťa nedostane spolužiaka do škôlky z Afriky. To potom matkami, ktoré odmietli očkovanie, oprávnene zatrasie. Ja by som očkovanie bral veľmi vážne.

Chyby politikov

Téma utečencov vyvoláva v spoločnosti vášne. Jedni sú tvrdo proti nim, druhí nekriticky za ich prijímanie a pomoc. Ľudia demonštrujú, osočujú, vyhrážajú sa… Nie je to však v prvom rade zlyhaním politikov, ktorí ľuďom jasne nevysvetľujú, čo sa deje a ako tomu môžeme najlepšie čeliť?

Politici zlyhali, vládni aj opoziční. Nemôžeme požadovať od ľudí, aby sa vyjadrovali o niečom, o čom nemajú páru. Ak chceme, aby sa kvalifikovane vyjadrili, musia najprv dostať dobrú informáciu. Tento národ už vzdelávajú iba médiá a školy. Ale predsa politici majú byť tí, ktorí určujú tón. V Nemecku kancelárka Merkelová povedala: Máme na to, aby sme zobrali 800-tisíc ľudí, na viac nemáme a ideme to riešiť spoločne v celej Únii. Ale u nás národ nikto neusmerní… Ľudia sú zmätení, a pritom je celá vec veľmi jednoduchá.

V čom?

Treba len rozlíšiť tých, čo utekajú pred vojnou, od ekonomických migrantov.

A dá sa to?

Veľmi jednoducho, ale ak ľudia budú čítať na internete len hlúposti, tak nemôžete od nich čakať, že to rozlíšia. V prvom rade sa treba pozrieť, odkiaľ tí ľudia prichádzajú. Ak je to krajina, kde je vojna a kde sa porušujú ľudské práva, tak ich musíme prijať. Tam nič nevyšpekulujeme. Tí ľudia utekajú, lebo im ide o život. Tento prístup sa už začal uplatňovať v Budapešti – ľudí, ktorí mali sýrsky, iracký a jemenský pas, posielali do Nemecka. Ostatných nie.

A čo africké štáty? Veľa utečencov je z Eritrey či z Nigérie.

Väčšina z Afriky sú ekonomickí utečenci. Áno, v Eritrei či v Somálsku je chaos, niekoľko strán tam bojuje o moc, ale Európa nie je povinná znášať následky toho, že sa v týchto štátoch nevedia dohodnúť na nejakej vláde. V Afrike, samozrejme, je veľká nezamestnanosť, ľudia tam majú malú perspektívu, ale oni sa nezaujímajú o to, aby sa ich šance doma zvýšili a pomery zlepšili, ale vyberú sa tam, kde to funguje. To sú ekonomickí migranti. Našou povinnosťou je pomáhať tým, ktorí utekajú pred vojnou, genocídou či náboženským útlakom. A to sú momentálne iba tri krajiny – Irak, Sýria a Jemen.

Čiže ani Afganistan?

Nie som si istý, tam je predsa už tretí raz za sebou demokraticky zvolená vláda. A že sú tam nepokojné oblasti a Taliban? Vo viacerých oblastiach sveta je nepokojná situácia.

Strach z islamu

Nie je za obavami ľudí u nás aj to, že totalitou bola u nás spoločnosť zakonzervovaná a skrátka nemáme s cudzincami také skúsenosti ako Západ?

Veľa slovenských politikov, vrátane čelných predstaviteľov vytiahlo aj v minulosti strach ako silnú zbraň. V tomto majú západné krajiny naozaj výhodu, že tam sa ľudia na xenofóbne reči veľmi nechytajú. Keď niekto v Berlíne vypáli turecký byt, tak sú všetci zhrození a odsúdia to. Keď kúsok za našimi hranicami zomrelo v dodávke 71 ľudí, tak deväť z desiatich diskutujúcich na internete ukazovalo úbohosť slovenského národa. Je to dané aj tým, že sme tu mali komunizmus, fašizmus, predtým sme boli vygumovaní v rámci multinárodného štátu… O to viac by som očakával od politikov, že nebudú len počúvať voličov a hnať sa za preferenciami, ale že budú riadiť tento národ.

Aký postoj by teda Slováci mali zaujať?

Máme veľmi veľa strachu, ale zatiaľ sa nič nedeje. Ale mám pocit, že vláda ráta s tým, že niečo bude, svedčí o tom aj vybudovanie cvičného záchytného tábora v Malackách. Je to zmysluplná príprava na humanitárnu krízu. A tá môže prísť aj k nám. Keď Maďari naostro zavrú hranicu a Nemecko prestane prijímať utečencov, tak pôjdu cez Ukrajinu, Slovensko a Poľsko až do Škandinávie. Čiže musíme s tým rátať. A pripraviť sa na to môžu aj obyčajní ľudia – pápež dal univerzálny návod, a ten sa volá solidarita. Kto môže, nech pomôže. Solidarita je liek na všetky humanitárne katastrofy.

Lenže je tu strach z islamizácie Európy, je to predsa len iná kultúra.

Matematicky to vyzerá tak aj preto, že európske rodiny nechcú mať deti. Ja by som sa však nebál islamizácie – islam je nebezpečný tam, kde je chudoba. V bohatých moslimských krajinách nikde nemáte radikálny islam – ani v Dubaji, ani v Katare, ani v Bahrajne, ani v Ománe, ani v Malajzii či v Singapure. Islamistov sa treba báť iba tam, kde sú v spoločnosti veľké priepasti, a záleží iba na Európanoch, aby to u seba doma nedovolili.

Boj s teroristami

Vášne proti utečencom živí strach, že sú medzi nimi teroristi z Islamského štátu.

Je to možné, ale bojovníci Islamského štátu sa nepotrebujú dostať do Európy ako utečenci na bárke z Líbye. Oni majú pasov, koľko chcú, v Istanbule nasadnú do lietadla a odvezú sa prvou triedou.

Nemala by Európa v spolupráci s ďalšími krajinami spraviť niečo, aby sa situácia v Sýrii zlepšila? A dá sa to?

Určite. Pozrite sa na Afganistan, nikto nepochybuje, že tam medzinárodná intervencia mala zmysel. Medzinárodnú intervenciu v Sýrii bolo potrebné spraviť pred štyrmi rokmi a neutieklo by odtiaľ takmer päť miliónov ľudí. Teraz tam idú Rusi spolu s Američanmi zasahovať, to je síce pekné, ale tam už niet koho ratovať – polovica ľudí utiekla a druhá bojuje.

Možno bojovať proti Islamskému štátu, keď sa schováva v obývaných častiach a z civilistov si robí ľudské štíty?

Dá sa ho dostať do defenzívy podobne ako Taliban. Medzi Islamským štátom a Talibanom nie je veľký rozdiel, akurát že Islamský štát púšťa do sveta väčšiu hrôzu svojimi videami popráv.

Ekonomický prínos

Zatiaľ čo Nemecko prijíma státisíce utečencov, my sa tu handrkujeme o pár stoviek, či ich vôbec zoberieme a za akých podmienok. Je to správne?

Treba si uvedomiť, že medzi utečencami je veľmi veľa rodín s malými deťmi. A pre každý európsky štát, ktorý takýchto imigrantov prijme, to bude len dobré. Zastaví sa starnutie obyvateľstva a tí ľudia budú pracovať a platiť dane. Určite nebudú dane platiť Sýrii, ale Nemecku či Rakúsku. A keď dostaneme rozum, tak aj Slovensku.

Mnohí sa však obávajú, že imigranti by boli pre našu ekonomiku záťažou, že by to boli ďalší poberatelia dávok.

Je mnoho krajín, ktoré žijú z migrantov. V USA je 100 miliónov ľudí, teda tretina, ktorá sa nenarodila v Spojených štátoch. A v susednom Rakúsku, ktoré má osem miliónov obyvateľov, sú dva milióny, ktoré sa tam nenarodili. Pritom Rakúsko má v EÚ najnižšiu nezamestnanosť. My sme v táboroch videli dvojročné dieťa, ktoré prešlo 500 kilometrov, matku, ktorá na rukách niesla svoje dieťa 1 300 kilometrov, ženu, ktorá porodila v tábore… Tí ľudia sú úžasne životaschopní. Skoro všetci vedia po anglicky, vrátane detí, veľa mužov aj po nemecky. Koľko by sme takých našli medzi Slovákmi? V niektorých oblastiach Sýrie a Iraku je povinná stredoškolská dochádzka. Sú to mladí ľudia, chcú pracovať a majú dobrý ekonomický potenciál. Čiže Merkelová na jednej strane ako kresťanskodemokratická politička a dcéra evanjelického farára zo srdca tvrdí, že tých ľudí treba prijať a pomôcť im, ale má to aj racionálny základ.

Myslíte, že keby sme zrazu povedali – poďte k nám, chceli by zostať na Slovensku?

Myslím, že nie. Zatiaľ. Lebo máme takú azylovú politiku, ktorá ich odplaší. Veď my dávame azyl šiestim, siedmim ľuďom do roka. Čiže oni si pozrú, v ktorej krajine majú najväčšie šance na azyl, a idú tam, teda väčšinou do Nemecka. Naša azylová politika nás tak na jednej strane chráni, ale príde čas, keď nebudeme mať inú možnosť, pretože Nemecko bude mať už naplnené kapacity. A západné krajiny si medzitým, čo my prešľapujeme na mieste, zoberú tú smotanu, to najlepšie.
Profesor Vladimír Krčméry

Lekár a vedec, odborník na tropickú medicínu, infektológiu a onkológiu. Je zriaďovateľom súkromnej Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave. Spolu so svojimi tímami má desiatky humanitárnych misií v krajinách tretieho sveta.

Autor: Andrej Ďuríček, Novy Cas Nedela

ruska propaganda,aeronet

výber citátov z knihy „Nekonečný kruh – Výklad etiky amerických Indiánú“, Frances G. Lombardi, Gerald Scott Lombardi.

(16)
Dýmka byla hmatatelný, viditelný článek, který spojoval člověka s Wakan-Tankou, a každý obláček kouře stoupající v modlitbě k Němu spolehlivě dospěl. Dýmka byla utvrzením víry, posvěcením obřadu a požehnáním všem tvorúm. Symbolizovala všechny významy slov jako morální povinnost, etika i náboženské a duchovní pojmy. Vyjadřovala bratrství, mír a dokonalost Wakan-Tanky a pro Lakoty znamenala totéž co pro bílého muže bible, církev, stát a vlajka dohromady. Bez dýmky nebyl žádný oltář úplný a žádný obřad účinný. Kouřila se při radách, při všech náboženských tanečních obřadech, při zasvěcování života práci a službě ostatním, kouřil ji zvěd, aby se jeho slova spojila s pravdou, kouřili ji jako pozdrav a výraz úcty vycházejícímu slunci, dýmku kouřil muž, ktoerý truchlil pro smrt milované osoby, aby zmírnila jeho hoře a přinesla mír a útechu. Dýmka byla pro Indiány jako modlitba Anděl Páně, a kdekoli stoupal její dým, muži, ženy i děti si uvědomovali posvátnou přítomnost svého Velkého Svatého. (Luther Stojící Medvěd; Lakotové)

(29)
Existují čryři otázky, koteré slouží také jako vodítka pro upevnění sebekázně.
Zeptejte se sami sebe: (1) Jsem spokojen s tím, co dělám? (2) Přispívá to, co dělám, k chaosu? (3) Co dělám, abych nastolil mír a spokojenost? (4) Jak se na mě bude v vzpomínat, až tu nebudu? (Twylah Nitsch; Senekové)

(58)

Jestliže se dobře staráš o své příbuzné, nemúžeš zbohatnout. (vúdce kmene; Navahové)

(92)

Žiji ve strachu. Neexistuje člověk, kterého bych nenáviděl bez ohledu na to, kto je a co je. Ale žijí ve strachu z bílého muže. Bojím se smrti, již ovládá. Bojím se násilí, které je v něm. A nepřekvapilo by mě, kdyby jednoho dne bílý muž zabil sebe i nás všechny. Proto žiji ve velkém strachu.

Bílý muž nenávidí sám sebe. A nenávidí Velkého Ducha. Někdy o tom přemýšlím. Proč by jinak bílý muž dělal věci, ktoré dělá? To co udělal Indiánúm? A vúbec všem? Nevěřím, že si bílý muž připadá provinilý, jak se říká. Na to je příliš plný nenávisti.

Uvažuji: lze bílého muže zachránit před ním samým? Uvažuji: bude muset být zatracen? Uvažuji: bude muset projít peklem, než bude spasen?

Bílý muž je na cestě do pekla už teď!

(reverend Vine Deloria starší, Yankton Siuxové)

N-ko sa pustilo do Euro-Buildingu. Fakt zvratene ako sa da u nas „podnikat“ a nic sa nedeje.
https://dennikn.sk/127897/vahostav-prebudil-poskodenych-aj-pri-euro-buildingu/
https://dennikn.sk/127905/vyhrazky-a-sudy-napadne-starostom-ked-pocuju-o-euro-buildingu/
https://dennikn.sk/128788/s-euro-buildingom-sa-este-sudi-no-jeho-firmu-uz-sud-vymazal/
https://dennikn.sk/129602/eurobuilding/
https://dennikn.sk/tema/eurobuilding/

tags: rodicia a deti, rozpravanie s detmi, skolstvo, sexualita
https://dennikn.sk/146080/rodicia-nesmu-byt-lenivi-musia-sa-s-detmi-rozpravat/

Najhoršie, čo môže rodič urobiť, je, keď dieťa trestá odobratím lásky a pozornosti. To dieťa nepredýcha. Môže mu povedať: „Porušil si nami dohodnuté záväzky, tak nepôjdeš zajtra tam a tam alebo nebudeš pozerať televízor. Vieš prečo?“ A treba sa s ním o tom porozprávať.

Ale „Daj mi teraz pokoj, neotravuj ma, lebo ma neposlúchaš“ – to je to najhoršie. Dieťa to nespracuje. Ani tínedžer. Aj ten má pocit krivdy a straty náklonnosti.

S dieťaťom treba hovoriť o všetkom. Dieťa k vám musí mať dôveru. Ak ju má, príde za vami aj s vecami, s ktorými by ináč neprišlo.

…

Dieťa napríklad v televízii vidí, ako sa dvaja ľudia milujú, preženiem –
dva dni alebo v nejakej extáze. Ale nikto mu nepovie, že to je
dramatické spracovanie a že takto to nefunguje. Premieta sa im falošný
obraz, ale ony to nevedia.

Co je podle vás hlavním důvodem, proč se lidé stravují nezdravě?
Hlavním problémem je toxické prostředí. Nabídka v obchodech je dnes absolutně jiná než dřív. Člověk dnes už nejí z hladu, je napodmiňovaný na různé situace. Tak třeba v kině. Dřív by vás to ani nenapadlo, u filmu chroustat popcorn. Když jsme s manželem vycházeli ze sálu, čekala na nás paní uklízečka, která odebírala prázdné kelímky. A když jsme žádný neměli, už se na nás divně dívala, něčím jsme vybočovali z normy. To je příklad toho klasického podmiňování.

https://www.dtest.sk/clanek-4482/dieta-je-k-nicemu-clovek-musi-zmenit-sve-mysleni

Iva Málková
je absolventkou Filosofické fakulty UK, obor psychologie. Osobní zkušenost se zvládáním nadváhy spojila s odbornými znalostmi. Problematice obezity se věnuje více než 30 let.

V roce 1990  založila sdružení STOB (STop OBezitě), které tvoří na tři sta psychologů, lékařů, nutričních terapeutů, cvičitelů a dalších odborníků, jejichž cílem je pomáhat všem, kdo chtějí hubnout s rozumem.

tags:stravovanie,napoje,dan

https://www.scribd.com/doc/255352219/P%C5%99iru%C4%8Dka-participativniho-rozpo%C4%8Dtu

http://participativnirozpocet.cz/node/75

#syria #migrant #refugee

https://foreignpolicy.com/2015/09/11/it-s-not-obama-s-fault-syria-middle-east/

The inconvenient truths about why you can’t blame the West for what’s happened in Syria.

Do the horrific pictures of refugees from Syria make you want to condemn the West and the United States for not acting sooner and bolder to end Syria’s civil war?

Do you scoff at the latest U.S. plan to field a more competent rebel force against the Islamic State in Syria as too little, too late or call it an otherwise strategically misplaced effort because the real problem is the country’s murderous President Bashar al-Assad?

Have at it. The fallout from four years of civil war — the refugees and displaced people, the torture, violence, and killing, the destruction of entire cities and the inroads it has afforded the Islamic State — has made the situation in Syria a moral, humanitarian, and strategic crisis for which the West and the international community certainly bears some responsibility. At a minimum, more might have been done.

But if you’re going to chastise the West — or, more specifically, the United States and Europe for their callousness and incompetence (see here, here, and here) — you first need to acknowledge that there are certain inconvenient truths about who’s really responsible for the Syrian tragedy and the level and scale of that responsibility.

To read both the analysts and editorialists lately, you might think that the United States in particular bears the lion’s share of the blame for the horrors now unfolding. Even an article on Foreign Policy by Fred Hof (who is one of the best and most levelheaded analysts of Syria in the business) carries a line charging the Obama administration with responsibility for the dead Syrian children washing up on Europe’s shores.

Do you want to assess fairly and soberly who’s responsible for this crisis and tragedy? Follow my logic chain:

First, the primary responsibility for the Syrian civil war and the horrors we now see lies not with the West, but with the murderous policies of the Assad regime. As with any epidemic, Assad is patient zero, the source of the contagion. Almost everything he has done has made matters worse, subsequently opening the door to gains by the Islamic State and creating the initial flows of displaced Syrians and refugees.

Too obvious a point you say? Hardly. It is the fundamental and primary point of departure for further discussion of the placement of principal responsibility for the crisis and any lasting solution. And it needs to be repeated over and over again. Why? Because Syria first and foremost is a Syrian and an Arab problem, part and parcel of a Middle East that is broken, angry, and so dysfunctional that it’s in a class all by itself, giving new meaning to the word “hopeless.” It is so torn apart and riven with sectarian, political, and religious hatreds and confrontations that it seems beyond the capacity of any external party to remedy.

And this is precisely where the chastisers make their mistake. They infantilize this region by assuming that only the West can save it or even begin to make it right. Right now, nobody can. Any real hope of redemption must rest with a recognition on the part of those who live and presume to lead in this region that they must assume the major responsibility for their own fate and destiny.

Second, are those who live in this region assuming that kind of responsibility? I think we know the answer. We can expect nothing in the way of collective responsibility from the myriad Syrian factions and leaders that make up this bloody civil war. From Assad, to the Islamic State, to al-Nusra Front, to the scant few rebels the United States has trained, none of these groups speak for a coherent, well-governed, ecumenical, and tolerant Syria. Each has its own agenda, and right now all are in conflict and impervious to the West’s influence. Certainly, the frontline states that border Syria — Jordan, Lebanon, and Turkey — are trying at considerable risk and expense to themselves to cope with the refugees flowing into their countries. But their capacity to do so is at best limited. Not to mention the consequences for a country like Lebanon or Jordan of accepting large numbers of refugees, who could create political tensions and security challenges in their own right and stress social support networks that are hard pressed to provide adequately for the country’s own disadvantaged. Then there are the different agendas of the frontline states. In Lebanon, Shiite Hezbollah is Assad’s key ally. And in the case of Turkey, for example, President Recep Tayyip Erdogan’s policies toward Syria have much more to do with weakening and attacking Syrian Kurds there — and setting up a buffer zone along the border to prevent them from establishing a base of operations — than they do with aiding refugees.

As for the other Arab states (Saudi Arabia in particular), their motives are shaped in large measure by a desire to back their favorite jihadis in Syria in an effort to get rid of Assad and stop Iran from spreading its influence. Sure, they have thrown money at the refugee problem. But how many Syrian refugees have the Gulf states actually welcomed into their own countries, and how active have they been in pushing other international actors to absorb refugees? Kuwait is something of an exception on financial aid as the world’s third-largest donor. But given the vast amount of wealth that exists in the Gulf and the paucity of resources that Jordan, Lebanon, and Turkey have to cope with absorbing refugees, the Gulf Arabs, particularly the Saudis, could do much more. On the military side, the Gulf states and Jordan have flown combat missions against the Islamic State, but their participation is symbolic. And while I see Saudi Arabia and the UAE — even Egypt — sending forces to Yemen, where are the Arab special forces organizing to fight the Islamic State or Assad in Syria? The Arabs look westward for salvation. But they refuse to accept responsibility for the mess and monsters in their own backyard. Above all, Syria, and the way the Arab states have long coddled the Assads for years now, is first and foremost an Arab problem. Instead of whining and blaming it on the United States, they ought to own up and man up.

Third, want to pin much of the responsibility for the refugee crisis on the West? Go ahead and try. But before you blast the United States and Europe, you might want to single out Russia, China, and Iran as far more callous and contemptible actors. Save most of your outrage and indignation for them. Without their support and acquiescence, the Assad regime might have collapsed long before millions were displaced and the spread of the Islamic State in Syria became a reality. Indeed, perhaps as much as any other factor, it was Iranian and Russian support for Assad that enabled the Islamic State to cement its hold in large parts of Syria. Assad’s atrocities and mass murder alienated Sunnis and enabled the Islamic State to play on the fears and anger of the aggrieved and to recruit jihadis for its enterprise. Blame former President George W. Bush’s invasion of Iraq for the Islamic State’s rise and Barack Obama’s early exit from Iraq for its spread there. But Tehran and Moscow’s continued support for Assad — with a good deal of help from the Lebanese Hezbollah — sustained the Islamic State’s fortunes.

Finally, what about the United States and the vaunted notion — popular among the president’s critics — that only had the United States led, the Syrian crisis might have been averted, preempted, or somehow been made less violent and bloody. Isn’t the United States largely responsible for abdicating its leadership role and thus prolonging the crisis? No argument in the world is going to convince those who believe that the Obama administration should have or could have done more to save Syria that in fact there were few good options available to do precisely that. Even those who reportedly recommended a more muscular policy during Obama’s first term — Hillary Clinton, David Petraeus, and Leon Panetta — were not considering the kinds of direct and forceful U.S. military actions that might have fundamentally altered the battlefield balance and brought Assad down or forced a political transition to get him out, particularly in the face of Iran and Russia’s opposition. In fairness to the president’s critics, though, we’ll never know because not much was ever tried.

But that’s precisely the point. Those who expected more from Obama on Syria consistently misread his willful determination to avoid militarizing the U.S. role there. And once the United States joined Iran in secret negotiations in 2012 and the Islamic State began beheading Americans and threatening Iraq, the chances of serious military action against Assad — out of concern over alienating Iran or strengthening Islamic State jihadis — dropped to near zero.

In short, criticize Obama as much as you want; blast him for pursuing an amoral policy that failed to alert the American public to the tragedy of Syria or its damage to U.S. interests. But don’t give him a test he couldn’t possibly have passed.

I recently argued in this space that like death and taxes, Obama’s risk-averse Syria policy was virtually inevitable. The impact of the wars in Iraq and Afghanistan lead him to a conclusion that he wasn’t going to invest in another open-ended military campaign that might have shackled America with the burden of another trillion-dollar social science experiment on nation-building. A risk-averse Congress and public made that easier to rationalize, as did a 2013 CIA report sent to the president that analyzed how interceding in civil wars usually fails or makes matters worse, the New York Times reported last October. But if you wanted someone to save Syria or at least do more to ameliorate the disaster it has now become, you would have needed a different kind of president, different times and circumstances, and frankly better allies and less determined enemies.

If you still believe that I’m just rationalizing and making excuses and that determined U.S. leadership could have cut through all of that and stopped — or at least made better — the disaster we see now, I’m not going to change your mind.

But as you tally up the ledger on who is primarily responsible for the Syrian crisis we see now and why it’s so hard to fix, be fair and realistic about it. Chastise on. But just make sure the United States isn’t at the top of your list. America just doesn’t belong there.

#propaganda #manipulacia #rusko

Značná část české populace, a české inteligence
zvlášť, žasne nad Rusy, kteří se nechali zcela ovlivnit tamní
propagandou a zuřivě, nekriticky miluji svého carbáťušku Putina a
nenávidí náš Západ a Ukrajinu a očekávají třetí světovou. Jak si mohli
tamní vzdělanci nechat tak strašně vymýt mozky, vždyť je tato hrozba
zcela virtuální? Každý vidí, že nikdo v Evropské unii ani v NATO
nechystá válku proti Rusku. Celkem univerzálně sdílíme představu, že
Rusko okupuje Krym a část Donbasu bezprávně a bez jakéhokoliv
oprávněného nároku na ta území. Rusové jsou ovšem až na jednotlivé
výjimky přesvědčeni o pravém opaku. Lidem je jasné, že jsou zcela
ovlivnění a znásilnění ruskou propagandistickou mašinerií.

Jako bychom 25 let po pádu komunismu zapomněli, co dokáže napáchat rozpínavé komunisticko imperiální Rusko!

A zároveň, ti samí lidé, zdravě odhadující míru nebezpečí Ruska a
jeho propagandy, podléhají zcela nekriticky a zuřivě stejné propagandě,
dokonce šířené tím samým putinovským aparátem, jeho 5. kolonou u nás, a
nenávidí běžence, kteří tu vůbec nejsou a být nechtějí. Zároveň nechápou
ty národy, kam běženci jdou a kde je chtějí.

Vnášení strachu a nejistoty, vytváření virtuálních hrozeb a
permanentního nebezpečí, podrývání společných hodnot a idejí a snaha o
porušení jednoty eura i celého EU je jedinou a největší snahou ruských
služeb u nás i v sousedních postkomunistických zemích.

Když k tomu připočteme „vlastizrádce“ Zemana a Klause, ale i
„obskurní figurky“ Okamuru, Konvičku, Vyvadila a třeba hysterickou
Samkovou, tak lze s jistotou konstatovat, že se Rusku za necelé tři
měsíce povedlo postavit celou skupinu zemí V4 proti našim spojencům i
přesto, že bez nich bychom se i dnes měli stejně špatně, jako ruský
mužík na Sibiři.

Tisíckrát si můžeme říkat, že nás žádná propaganda neovlivňuje, že
veškerá naše rozhodnutí jsou racionální a svobodná a že nikdo nikde
necítí přímý vliv Ruska a jeho propagandy. Jenže ouha. Na našem území
operuje několik desítek ruských zpravodajských serverů, od těch
rádobyseriózních typu Parlamentní listy až po ty otevřeně xenofobní a
proruské typu Aeronet. Internetem se šíří záplava poplašných zpráv a
hrůzostrašných záběrů o obří vlně teroristů, bez zjevného zdroje původu,
že časem podléhají i ti rozumnější a vzdělanější jedinci, kteří si
většinou dokážou informace srovnávat a analyzovat.

Informace o uprchlících se šíří zcela záměrně a jejich obsah se mění.
Na začátku krize to byly tisíce islamistů, kteří jedou dobýt Evropu,
vyvraždit naše děti a znásilnit naše ženy a dcery. Když už byly v Evropě
stovky tisíc lidí a žádné teroristické útoky se nekonaly, objevily se
informace, že nám přišli vyjíst náš sociální systém a nechtějí nikdy
pracovat, jen žít na náš úkor. Klasická rétorická fráze, na níž se
chytil každý druhý Čech, bylo sbírání víček. Nemáme peníze na vlastní
děti, musíme sbírat víčka od lahví a „oni“ budou dostávat desítky tisíc
korun na ruku a stát za ně utratí miliardy, kdyby je dal raději na
důchody.

Když se ukázalo, že jsme tak nenávistná země, že tady nikdo z nich
žít nechce, a tudíž nám náš sociální systém 69 žádostí o azyl nezničí,
objevila se hrozba rozdílnosti kulturních hodnot. A zde, když už byl
český národ dostatečně vystrašený z hrozby, která neexistovala, začal se
vkrádat prvek dělící EU na ONI a MY. Podívejte se, kam se dostali
Francouzi, Němci, Angličané a Belgičané, ty země, jimž jsme po celá
desetiletí záviděli jejich pluralitní společnost, svobodu a ekonomický
rozvoj? Najednou jsou to muslimy kolonizované a zcela paralyzované
společnosti, plné nepřizpůsobivých muslimů a no-go zón, kam by nikdo
normální nikdy nevstoupil ani v tom nejhrůzostrašnějším snu.

Následovalo právo šaría a jeho legalizace a uznání v západních
státech, které už podléhají náporu běženců a mohamedánů zvlášť, hroutí
se nám před očima a my, Češi, Poláci, Slováci a Maďaři, jsme jedinou
ještě neposkvrněnou a bezpečnou výspou Evropy.

Poslední kapkou v moři ruské propagandy je schopnost západních států
pomáhat a žít multikulturní život (do letošního jara nikomu v ČR nevadil
počet muslimů ve Francii) a strach národnostních malých
poskomunistických států, jejichž obyvatelé se bojí i ženského
folklorního souboru z Afriky, protože nejsme na cizince zvyklí. Němci,
Francouzi, Angličané jsou ochotni přijmout každého uprchlíka z války a
my se na ně díváme, jako na ty, kteří boří všechny evropské hodnoty,
které tak pracně vybudovali a my jsme je přijali za své.

Nakonec je to tak, že celá EU, celá evropská civilizace, stojí proti
visegrádské čtyřce. Proti vyjukaným strachy se třesoucím obyvatelům
zemí, které už měsíce rozkládá ruská propaganda a snaží se do svých
bývalých kolonií vnést nenávist vůči vlastním spojencům.

Naši politici jim v tom zdárně pomáhají. Jedni zcela zjevně a
otevřeně touží po destrukci našeho systému a ti druzí, ve vládě, se řídí
pouze průzkumy veřejného mínění a nejsou schopni jakékoliv vlastní
aktivity, natož lidské důstojnosti a schopnosti mít vlastní názor. Řídí
se heslem vox populi, vox dei, a když národ chce honit a zavírat
běžence, tak je státní aparát pohotově po ruce a honí běžence a zavírá
je do koncentračních táborů jako nejtěžší zločince. Po Václavském
náměstí pochodují radikálové se šibenicemi a chtějí věšet každého, kdo
nebude chtít zabíjet muslimy, Konvička je chce rozemlít na masokostní
moučku a policie i celý státní aparát mlčí, dívá se na to a nekoná!
Tváří se, že je to naprosto v pořádku. Slabá, zcela nemasná Sobotkova
vláda vlaje ve větru přesně podle toho, jak ruská propaganda naším
veřejným míněním třepotá.

Jsme národ zblblý ruskou propagandou, který ztratil schopnost
samostatného uvažování a rozhodování a který se staví přesně proti
hodnotám, za něž celé generace našich pradědů, dědů, otců i nás samých
bojovaly.

kyb 7996162

Hey, you forgot to mention the source of the video. Here, I will help you:

1) http://www.cretapost.gr/183753/tourkiko-ipex-nomima-ta-opla-pou-piastikan-stin-kriti
2) http://www.reuters.com/article/2015/09/02/us-libya-security-greece-arms-idUSKCN0R20V220150902

Oops! Their title says something different than you do, how come? No refugees, ship was not going to Greece… „Greek authorities have seized a freighter carrying an undeclared shipment of weapons en route from Turkey to Libya, coast guard officials said on Wednesday.“

If you need to verify it more, google for ship’s name „Haddad 1“.

Pocas celeho videa vidis vpravo dolu napisane ‚cretapost.gr‚. Nechapem
preco ten kto dal video na youtube nedal priamo link na clanok, a musel
som ho narocne 2 minuty hladat 🙂

Aha uz asi chapem, dovod bol jednoduchy – citatel by zistil ze titulok zavadza.

Titulok: „Container full of help for Muslim „refugees“ arrived in Greece
and guess what was in there? It was full of weapon. Why isn’t media
reporting about this?“

Noviny: pisu o tom, ze ta lod smerovala nie do Grecka ale do Libye.
http://www.reuters.com/article/2015/09/02/us-libya-security-greece-arms-idUSKCN0R20V220150902
http://www.cretapost.gr/183753/tourkiko-ipex-nomima-ta-opla-pou-piastikan-stin-kriti
https://translate.google.com/translate?sl=el&tl=en&js=y&prev=_t&hl=sk&ie=UTF-8&u=http%3A%2F%2Fwww.cretapost.gr%2F183753%2Ftourkiko-ipex-nomima-ta-opla-pou-piastikan-stin-kriti&edit-text=&act=url

…
A Turkish foreign ministry spokesman confirmed the cargo included
weapons but said it was fully documented and was destined for the
Sudanese police force. The vessel was also carrying building materials
for Libya, he said.

„If investigations by the Greek authorities show that the consignment is
going to receivers other than those stated in the documentation, and if
that is shared with us, naturally measures could be taken,“ foreign
ministry spokesman Tanju Bilgic said.

Libya is divided between two rival governments battling for control,
leaving a security vacuum being exploited by migrant smugglers and
Islamist militants.

Bilgic said that the company which owned the ship was registered in the
Greek port city of Piraeus and that the vessel had begun its journey in
Famagusta in northern Cyprus and had also passed through the Egyptian
port of Alexandria. It came to Iskenderun on Aug. 25 and left four days
later, he said.

The vessel’s documentation indicated that it was supposed to travel on
to Misrata and Tobruk in Libya, before traveling back to Beirut, Bilgic
said.
…

(viac clankov sa da najst ked do google napises meno lode „Haddad 1“)

Hunted begins on Thursday 10 September on Channel 4, 9pm

The premise is simple: 14 ordinary people flee their lives and try to
live “off grid” for a month while evading capture. The hunters,
commanded by Lovegrove, begin with only the names, addresses,
photographs and dates of birth of the escapees, and attempt to track
them down.

In order to locate their targets, they are allowed to use all the
surveillance mechanisms available to the British security services
including CCTV footage (there are up to six million cameras nationwide),
automatic number plate recognition, as well as phone and email records.
http://www.telegraph.co.uk/technology/news/11831533/Can-anyone-escape-Britains-surveillance-state.html

#refugee #migrant #fake

#refugee #utecenci #fake

#zaujimave #miesto #slovensko

oni jednoducho nemozu byt dobri nech urobia cokolvek alebo su cimkolvek.
je zle ak tu nebudu pracovat a budu na davkach, ale je zle aj ked tu
pracovat budu. je zle ak su chudobni analfabeti, ale tiez je zle ak je
su vzdelani a nie su chudobni. je zle ak su moslimovia, ale krestania su
tiez zli, lebo to su ini krestania. je zle ked su to sami muzi, ale
tiez je zle ked so tu aj zeny lebo tie budu mat deti… peklo tieto
vyhovorky.

kyberia.sk/7991586/

Ahoj

 iba zdielam novinku ktoru som zachytil na facebooku v
skupine OpenData, tyka sa to toho ze do dizajnu open datasetov pribuda
kataster.

  Miro

http://blog.okfn.org/2015/08/20/the-2015-global-open-data-index-is-around-the-corner-these-are-the-new-datasets-we-are-adding-to-it/

The 2015 Global Open Data Index is around the corner – these are the new datasets we are adding to it!

backlink: https://www.facebook.com/groups/180824635305518/permalink/876003435787631/

Nič sa nedeje, len teda globálny open data index, čo je hodnotenie
otvorenosti klúčových dát štátov, sa rozšíril o ďalších päť datasetov.

Prečo sa riešia nejaké klúčové datasety? Lebo keď rozhodovanie o tom,
čo sa bude publikovať necháte na úrady, tak zverejnia dáta o jablkách a
hruškách. Fakt, bez srandy. Aha. http://data.gov.sk/dataset/vykaz-jablka-hrusky

Čo sú klúčové datasety? Dáta zo štatistického úradu (HDP,
nezamestnanosť, populácia), rozpočet štátu, výsledky volieb,
legislatíva, mapa štátu a regiónov, údaje o nebezpečných emisiách,
obchodný register, trafikony dopravy, register adries a hraníc krajov,
okresov a štátu.

Čo je tam to nové?

1) O obstarávaniach štátu – aké tendre sa robia, kto ich a za koľko vyhral.

2) Kvalita vody – minimálne v týždennej aktualizácii poskytovať informácie o znečistení zdrojov vody.

3) Predpoveď počasia – minimálne v rozsahu predpoveď (teploty, vetra a
zrážok) na 5 dní a historické teplotné dáta za predchádzajúci rok.

4) Zdravie – minimálne v rozsahu geolokácia nemocníc a zdravotníckych zariadení, dáta o infekčných ochoreniach v krajine.

5) Vlastníctvo pozemkov (kataster) – minimálne v rozsahu: hranice pozemkov, vlastníci (!), veľkosť pozemku.

Toto je skvelá príležitosť v globálnom rebríčku poriadne hore poskočiť,
lebo väčšinu z toho už dnes máme a okolité krajiny nie. Stačí to už len
poskytnúť ako otvorené dáta.