Rána pro brazilskou pravici. Bolsonaro míří na 27 let do vězení

Naděje Jaira Bolsonara na návrat do prezidentského křesla definitivně pohasla. Brazilský Nejvyšší soud exprezidenta a jeho spojence odsoudil k mnohaletým trestům.

„Snažil se zničit základní pilíře demokratického právního státu, přičemž hlavním důsledkem tohoto konání by byl návrat diktatury do Brazílie,“ řekl při čtení rozsudku o Jairu Bolsonarovi soudce brazilského Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes. Právě na něj a také na úřadující hlavu státu Lulu da Silvu a jeho viceprezidenta mířil atentát, který měl odstartovat pokus o státní převrat. Podle serveru Foreign Policy byl dokonce najatý střelec v prosinci 2022 připraven Moraese zavraždit, soudce ale daný den změnil plány, což mu možná zachránilo život.

Bývalý prezident přezdívaný „Trump tropů“ se zřejmě bude muset spolehnout na možnost amnestie.

Exprezident Bolsonaro a jeho spojenci byli obviněni z vedení ozbrojené zločinecké organizace, pokusu o násilné zrušení demokratického řádu v Brazílii, spiknutí za účelem státního převratu a páchání násilných činů proti státním institucím. Soud je taktéž uznal vinnými za poškození veřejného majetku jejich stoupenci během nepokojů v lednu 2023. Bolsonarovi tak kromě už teď platného zákazu kandidovat ve volbách v roce 2026 a odebrání cestovního pasu přibyl trest trvající 27 let a tři měsíce. Exprezidentovi právníci už avizovali odvolání, vzhledem k závažnosti přečinu je ale ve hře jen zmírnění trestu.
Vláda armády

Před soudem kromě Bolsonara stanulo sedm jeho spojenců. Za mřížemi tak skončili také ministr obrany generál Walter Braga Netto (26 let vězení), jeho nástupce ve funkci generála Paulo Sérgio Nogueira de Oliveira (19 let), ministr pro institucionální bezpečnost generál Augusto Heleno (21 let) a ministr spravedlnosti Anderson Torres (24 let). S trestem odešel i velitel námořnictva admirál Almiro Garnier Santos (24 let). Právě muž v čele námořnictva byl jediný v rámci armády, kdo se přidal na stranu Bolsonara. Velitelé letectva i pěchoty zasáhnout odmítli, a plán pučistů tak selhal.

Do vězení mimo to zamíří také bývalý šéf tajných služeb Alexandre Ramagem (16 let) a dvouletý trest si odnesl i Nettův spolupracovník podplukovník Mauro Cid, který pomáhal především s financováním plánu na převrat.
Inzerce

Vraždy Bolsonarových odpůrců, které bezprostředně po volbách navíc sledovali vojáci speciálních jednotek, měly způsobit chaos, který měl následně vynést do čela země armádu. Ne náhodou je sám Bolsonaro bývalý paragán a opakovaně se o jeho vládě vtipkovalo, že je v ní víc armádních generálů než žen. Exprezident navíc opakovaně obhajoval činy armády během vojenské diktatury v letech 1964 až 1985, kdy přišly o život stovky lidí. Podobnou situaci přitom můžeme u konzervativní pravice sledovat napříč regionem.

V sousední Argentině se přepisování historie ohledně (mnohem brutálnější) vojenské vlády účastní prezident Javier Milei. V Chile zase konzervativní politik a (v minulosti neúspěšný) kandidát na hlavu státu José Antonio Kast.
Trump tropů

Právě hrozby návratu vojenské vlády se zřejmě zalekla i značně rozdělené brazilská společnost. Na základě srpnového průzkumu agentury Quaest většina oslovených (52 procent) věřila, že Bolsonaro se na zosnování plánu na převrat účastnil. Naopak tvrzení o zapojení exprezidenta od trestné činnosti odmítá 36 procent respondentů.

Bývalý prezident přezdívaný „Trump tropů“ se tak zřejmě bude muset spolehnout na možnost amnestie. Brazilský převážně konzervativní (ale silně fragmentarizovaný) kongres by mohl zákon o amnestii pro exprezidenta i účastníky nepokojů z ledna 2023 zkusit prohlasovat, Nejvyšší soud ale předem návrh označil za protiústavní. Pokud tedy návrh zákona projde, očekává se soudní spor.

Brazilské konzervativní pravici však zbývají ještě dvě další možnosti. Buď vsadit na vítězství v prezidentských volbách nad úřadující levicovou hlavou státu Lulou da Silvou a následné udělení milosti Bolsonarovi, anebo doufat v pomoc z Washingtonu. Soudní proces s Bolsonarem a dalšími totiž dlouhodobě kritizuje americký prezident Donald Trump, který letos v létě uvalil padesátiprocentní cla na Brazílii, a to i přes stále se zlepšující obchodní vztahy mezi oběma zeměmi.
Podaná ruka Bílého domu

Část komentátorů i přímých aktérů vidí mezi událostmi ve Spojených státech a Brazílii jasnou spojitost. „Je to velmi podobné tomu, co se snažili udělat se mnou. Ale vůbec jim to neprošlo,“ řekl krátce po vynesení rozsudku nad Bolsonarem novinářům Trump. Americký prezident poté dodal, že je z odsouzení Bolsonara „velmi nešťastný“ a že brazilského exprezidenta vždy považoval za „vynikajícího“ státníka. Už dříve přitom podporu Bolsonarovi vyjádřil mimo jiné tím, že Moraesovi a dalším soudcům Nejvyššího soudu zrušil víza do Spojených států.

Mnohem ostřejší rétoriku zvolil šéf americké diplomacie. „Politické pronásledování ze strany sankcionovaného porušovatele lidských práv Moraese pokračuje, protože on a další členové brazilského Nejvyššího soudu neprávem rozhodli o uvěznění bývalého prezidenta Jaira Bolsonara,“ napsal na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio.

„Spojené státy na tento hon na čarodějnice zareagují odpovídajícím způsobem,“ vzkázal dále brazilské vládě Rubio. „Spojené státy odsuzují využívání práva jako politické zbraně,“ doplnil Rubia jeho náměstek Christopher Landau. „Prezident se nebojí využít ekonomickou či vojenskou sílu Spojených států k ochraně svobody projevu po celém světě,“ vyjádřila se pak mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Přitom i Spojené státy pociťují dopady obchodní války s největší latinskoamerickou zemí. Deník The Financial Times tento týden informoval, že uvalení cel má za následek nárůst cen kávových zrn v USA o dvacet procent.
Klan Bolsonaro

Pokud ale někdo spoléhá na tlak Spojených států jako efektivní zbraň proti současné vládě i soudům, jsou to Bolsonarovi synové. Eduardo Bolsonaro například uvedl, že po odsouzení svého otce očekává uvalení dalších sankcí na brazilské soudce a politiky. Sám přitom v USA dlouhodobě pobývá a pravidelně se setkává s Trumpem i Rubiem.

Eduardo Bolsonaro mimo jiné označil svého otce za „politického vězně“ a vyzval Spojené státy k vyslání stíhaček F-35 a válečných lodí s cílem osvobodit jeho otce. Nejstarší Bolsonarův syn senátor Flávio Bolsonar pak označil celý proces za „frašku“. „Mír přijde pouze s úplnou amnestií – trestní, správní i volební,“ vzkázal senátor. Do boje za bývalého prezidenta se zapojila i jeho žena Michelle, o které se ještě za manželovy vlády spekulovalo jako o jeho nástupkyni. Evangelikální influencerka ale opakovaně kandidaturu odmítá. „Miluje svou zemi a svůj lid, ale trpí. Každý den mu říkám, že zvítězí. Věřím a důvěřuji v Boží odpověď pro naši zemi,“ řekla o svém manželovi bývalá první dáma.
Odolná demokracie

Jakoukoliv formu amnestie ale odmítá současná hlava státu. „Vláda bude bojovat proti amnestii. Je důležité, abyste to věděli,“ vzkázal veřejnosti Lula da Silva ještě před vynesením rozsudku. „Bolsonaro se pokusil v této zemi zinscenovat převrat,“ řekl také da Silva. „Existují o tom desítky a stovky důkazů, písemných dokumentů.“ Za nezávislost brazilské justice se následně postavili i regionální spojenci z levicového spektra.

„Vzdávám hold brazilské demokracii, která odolala pokusu o převrat a dnes soudí a odsuzuje ty, kdo jsou za něj zodpovědní. Pokusili se ji zničit, ale dnes je ještě silnější,“ uvedl na sociálních sítích chilský prezident Gabriel Boric. „Demokracie navždy,“ doplnil. „Každý pučista musí být odsouzen. Taková jsou pravidla demokracie,“ neodpustil si pak rýpnutí kolumbijský prezident Gustavo Petro.

„Brazílie uspěla tam, kde Spojené státy selhaly,“ píší v titulku svého komentáře pro New York Times ekonom Filipe Campante a politolog Steven Levitsky. „Ve Spojených státech i v Brazílii zvolení prezidenti zaútočili na demokratické instituce ve snaze udržet se u moci po prohraných volbách. Oba pokusy o uchopení moci selhaly… Američané ale (oproti Brazílii) udělali pozoruhodně málo pro ochranu své demokracie před lídrem, který ji napadl.“