• Dacia Spring (testovacia spotreba: 15,8 kWh)
• Renault Twingo E-Tech (testovacia spotreba: 16,4 kWh)
• Hyundai Kona Electric (testovacia spotreba: 18,8 kWh)
• Fiat 500 Electric (testovacia spotreba: 18,8 kWh)
• Audi Q4 e-tron (testovacia spotreba: 21,1 kWh)
• VW ID.3 Pro S (testovacia spotreba: 21,3 kWh)
• Mercedes EQB 300 4Matic (testovacia spotreba: 21,8 kWh)
• Škoda Enyaq iV 80 (testovacia spotreba: 21,9 kWh)
• VW ID.4 Pro (testovacia spotreba: 21,9 kWh)
• Opel Mokka Electric (testovacia spotreba: 21,9 kWh)

Až 25 % príspevkov na TikToku môžu tvoriť dezinformácie. Na Facebooku je to 15 %, na YouTube 12 %, na X 11 %, na Instagrame 8 % a na LinkedIne len 1 %. Vyplýva to z analýzy v štyroch krajinách – na Slovensku, vo Francúzsku, v Poľsku a Španielsku.

Po započítaní hraničného a škodlivého obsahu dosahuje TikTok 43 % problematického obsahu a platformy TikTok, X a YouTube už obsahujú viac problematického než dôveryhodného obsahu.

Ďalšie výsledky:

• Dominujú dezinformácie o zdraví (43 % všetkých príspevkov).
• Účty šíriace dezinformácie majú viac interakcií ako dôveryhodné zdroje.
• Dezinformácie zarábajú: na YouTube monetizuje obsah 81 % kanálov s nízkou dôverou, na Facebooku je to 22 %.
• S pomocou umelej inteligencie vzniká 24 % dezinformácií na TikToku a 19 % na YouTube.
• Naprieč platformami bolo len 16,5 % takéhoto obsahu označených ako vytvorených s AI.

Analýzu Structural Indicators to Monitor Online Disinformation Scientifically (SIMODS) robila organizácia Science Feedback v partnerstve s Demagog.sk, Newtralom, Pravdou, Check First a Universitat Oberta de Catalunya.

Prečo je to dôležité: „Výskyt dezinformácií sa medzi krajinami líši. Na Slovensku však vidíme ich najvyšší podiel na TikToku, Facebooku a YouTube (približne 17 až 25 %), zatiaľ čo na iných platformách je výrazne nižší. To poukazuje na potrebu cielenej regulácie a diferencovaného prístupu,“ uviedla výskumníčka Veronika Jursová Prachárová z Inštitútu pre dobre spravovanú spoločnosť, pod ktorý spadá projekt Demagog.sk.

„Platformy obmedzili fact-checkingové programy, ukončili výskumné partnerstvá a znížili transparentnosť, zatiaľ čo problém zostal rovnaký alebo sa zhoršil. Keď sme požiadali o dáta, na ktoré máme podľa zákona nárok, väčšina nás ignorovala. Nezávislý dohľad je možný len vtedy, ak ho platformy umožnia – a momentálne sa väčšina rozhodla, že to neurobí,“ uviedol Emmanuel Vincent, riaditeľ organizácie Science Feedback.

Viac informácií: Ide už o druhú analýzu zameranú na platformy Facebook, Instagram, LinkedIn, TikTok, X/Twitter a YouTube v štyroch členských štátoch EÚ (Francúzsko, Poľsko, Slovensko a Španielsko).

Dáta boli zbierané v októbri 2025, pričom zahŕňali približne 3 milióny príspevkov. Náhodnú vzorku 500 príspevkov na platformu a krajinu, váženú podľa počtu zobrazení, analyzovali profesionálni factcheckeri na posúdenie prítomnosti misinformácií a dezinformácií.

Projekt je financovaný Európskym fondom pre médiá a informácie (EMIF).

Nedávno zverejnený globálny prieskum agentúry Ipsos o rodových otázkach len potvrdil, čo sa už pár rokov vie. Muži a chlapci z generácie Z (ročníky 1997 až 2012) sa síce častejšie ako starší muži označujú za feministov, no reálne majú konzervatívnejšie názory na postavenie žien a očakávania od nich než takzvaní boomeri (ľudia narodení v rokoch 1946 až 1964), teda ich otcovia či starí otcovia.

Tretina z nich si napríklad myslí, že žena by mala poslúchať mužov, medzi boomermi má tento názor 13 percent mužov. 21 percent mladých mužov si myslí, že „skutočná žena“ by nikdy nemala iniciovať sex, kým medzi mužmi z prvej generácie narodenej po druhej svetovej vojne má tento názor len 7 percent.

Prieskum v 29 krajinách odhalil aj ďalšie spiatočnícke názory mladých mužov, ktoré ich nielenže odlišujú od starších generácií, ale hlavne nekorešpondujú s názormi ich rovesníčok, s ktorými by mali vytvárať partnerstvá na osobnej, pracovnej aj spoločenskej úrovni. To je znepokojujúce.

Ďalším Vyletelovým projektom bol obchod Maťove akcie, ktorý v roku 2015 otvoril v Šali. Predával v ňom drogériu.

Vyletel začal cielene na dennej báze publikovať príspevky, ktoré ho zviditeľnili medzi mladou generáciou. Neostal len pri e-shope, vo veľkom otváral aj kamenné predajne. Vo februári 2024 mal 46 obchodov po celom Slovensku.

Prejavilo sa to aj na hospodárskych výsledkoch Vyletelovej firmy Marvyl Trade. Kým za rok 2021 dosiahla tržby 164-tisíc eur, o rok na to stúpli na 300-tisíc eur a za rok 2023 už predstavovali 2,6 milióna eur.

Od influencera Filipa Kunu si za to Vyletel vyslúžil označenie prvý slovenský milionár z tikToku.

Príbeh však už ďalej tak radostne nepokračoval. Tržby firmy Marvyl Trade za rok 2024 klesli o 57 percent na úroveň 1,1 milióna eur. Navyše sa začala pravidelne objavovať na zozname dlžníkov štátnych inštitúcií.

V auguste 2023 pri nej vybehol daňový nedoplatok takmer 50-tisíc eur. V ďalších mesiacoch klesal, aby opäť narastal a tak dokola. V súčasnosti finančná správa pri Marvyl Trade eviduje daňový nedoplatok 11 414 eur.

Čítajte viac: https://www.sme.sk/index/c/cesi-pristupili-k-radikalnemu-kroku-slovenska-hviezda-z-tiktoku-je-na-hrane-konkurzu

Kedy policajti dostanú odškodnenie?

Môže sa tak stať do dvoch týždňov, ale aj o niekoľko mesiacov. Závisí to od toho, či minister podá návrh na zastavenie exekúcie. Ak nie, tak po uplynutí spomínaných 15 dní by sa malo už veľmi rýchlo sprocesovať vyplatenie peňazí na účty policajtov.

Ak Matúš Šutaj Eštok návrh na zastavenie exekúcie podá, exekútor ho musí poslať na vyjadrenie druhej strane. Je málo pravdepodobné, že by policajti so zastavením exekúcie súhlasili. Ak budú trvať na vykonaní exekúcie, exekútor pošle súdu na posúdenie návrh na zastavenie exekúcie. Ten lehotu na rozhodnutie nemá. Exekučným súdom pre celé Slovensko je súd v Banskej Bystrici. Bude teda závisieť od jeho možností, ako rýchlo následne rozhodne.

Ak súd exekúciu nezastaví, policajtom peniaze prídu. Ak ju zastaví, situácia sa skomplikuje. Predlžovanie rozhodnutia však pre ministra znamená aj riziko, že sa suma, ktorú napokon zaplatí, bude zvyšovať. Nabiehajú mu totiž úroky z omeškania. Denne suma narastá o 18,25 eura.

Ako sa rozprávate s podporovateľmi extrémistov?

Hovorím s nimi osobne, na sociálnych sieťach na nich nereagujem, je to strata času. Snažím sa argumentovať, často však vidím, že s niektorými to nemá žiadny význam. Na konci povedia, že možno mám pravdu, ale nechcú tu 72 pohlaví, tam sa diskusia končí. Opakujú, čo počuli od politikov.

Smer sa im zdá málo radikálny?

Asi tak. No predovšetkým Smer im nepriniesol výsledky, ktoré očakávali. Vidia, že sa majú horšie ako predtým. Je absurdné, že prechádzajú k Republike, keďže tá nemá ekonómov ani recepty na vysoké ceny a nízke platy. Ponúkajú však to najdôležitejšie – rýchle, ľahké riešenia. A je jedno, že sú úplne nereálne. Často sa nad tým zamýšľam, či je možné takých voličov dostať k nám „na druhý breh“.

A na čo ste prišli?

Že asi to nepôjde, nemôžem však rezignovať na komunikáciu s nimi. Opäť platí, že niektorí uznajú moju kritiku Fica či Uhríka, použijú však finálny argument, že vždy sú lepší ako „tí buzeranti“.

Rána pro brazilskou pravici. Bolsonaro míří na 27 let do vězení

Naděje Jaira Bolsonara na návrat do prezidentského křesla definitivně pohasla. Brazilský Nejvyšší soud exprezidenta a jeho spojence odsoudil k mnohaletým trestům.

„Snažil se zničit základní pilíře demokratického právního státu, přičemž hlavním důsledkem tohoto konání by byl návrat diktatury do Brazílie,“ řekl při čtení rozsudku o Jairu Bolsonarovi soudce brazilského Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes. Právě na něj a také na úřadující hlavu státu Lulu da Silvu a jeho viceprezidenta mířil atentát, který měl odstartovat pokus o státní převrat. Podle serveru Foreign Policy byl dokonce najatý střelec v prosinci 2022 připraven Moraese zavraždit, soudce ale daný den změnil plány, což mu možná zachránilo život.

Bývalý prezident přezdívaný „Trump tropů“ se zřejmě bude muset spolehnout na možnost amnestie.

Exprezident Bolsonaro a jeho spojenci byli obviněni z vedení ozbrojené zločinecké organizace, pokusu o násilné zrušení demokratického řádu v Brazílii, spiknutí za účelem státního převratu a páchání násilných činů proti státním institucím. Soud je taktéž uznal vinnými za poškození veřejného majetku jejich stoupenci během nepokojů v lednu 2023. Bolsonarovi tak kromě už teď platného zákazu kandidovat ve volbách v roce 2026 a odebrání cestovního pasu přibyl trest trvající 27 let a tři měsíce. Exprezidentovi právníci už avizovali odvolání, vzhledem k závažnosti přečinu je ale ve hře jen zmírnění trestu.
Vláda armády

Před soudem kromě Bolsonara stanulo sedm jeho spojenců. Za mřížemi tak skončili také ministr obrany generál Walter Braga Netto (26 let vězení), jeho nástupce ve funkci generála Paulo Sérgio Nogueira de Oliveira (19 let), ministr pro institucionální bezpečnost generál Augusto Heleno (21 let) a ministr spravedlnosti Anderson Torres (24 let). S trestem odešel i velitel námořnictva admirál Almiro Garnier Santos (24 let). Právě muž v čele námořnictva byl jediný v rámci armády, kdo se přidal na stranu Bolsonara. Velitelé letectva i pěchoty zasáhnout odmítli, a plán pučistů tak selhal.

Do vězení mimo to zamíří také bývalý šéf tajných služeb Alexandre Ramagem (16 let) a dvouletý trest si odnesl i Nettův spolupracovník podplukovník Mauro Cid, který pomáhal především s financováním plánu na převrat.
Inzerce

Vraždy Bolsonarových odpůrců, které bezprostředně po volbách navíc sledovali vojáci speciálních jednotek, měly způsobit chaos, který měl následně vynést do čela země armádu. Ne náhodou je sám Bolsonaro bývalý paragán a opakovaně se o jeho vládě vtipkovalo, že je v ní víc armádních generálů než žen. Exprezident navíc opakovaně obhajoval činy armády během vojenské diktatury v letech 1964 až 1985, kdy přišly o život stovky lidí. Podobnou situaci přitom můžeme u konzervativní pravice sledovat napříč regionem.

V sousední Argentině se přepisování historie ohledně (mnohem brutálnější) vojenské vlády účastní prezident Javier Milei. V Chile zase konzervativní politik a (v minulosti neúspěšný) kandidát na hlavu státu José Antonio Kast.
Trump tropů

Právě hrozby návratu vojenské vlády se zřejmě zalekla i značně rozdělené brazilská společnost. Na základě srpnového průzkumu agentury Quaest většina oslovených (52 procent) věřila, že Bolsonaro se na zosnování plánu na převrat účastnil. Naopak tvrzení o zapojení exprezidenta od trestné činnosti odmítá 36 procent respondentů.

Bývalý prezident přezdívaný „Trump tropů“ se tak zřejmě bude muset spolehnout na možnost amnestie. Brazilský převážně konzervativní (ale silně fragmentarizovaný) kongres by mohl zákon o amnestii pro exprezidenta i účastníky nepokojů z ledna 2023 zkusit prohlasovat, Nejvyšší soud ale předem návrh označil za protiústavní. Pokud tedy návrh zákona projde, očekává se soudní spor.

Brazilské konzervativní pravici však zbývají ještě dvě další možnosti. Buď vsadit na vítězství v prezidentských volbách nad úřadující levicovou hlavou státu Lulou da Silvou a následné udělení milosti Bolsonarovi, anebo doufat v pomoc z Washingtonu. Soudní proces s Bolsonarem a dalšími totiž dlouhodobě kritizuje americký prezident Donald Trump, který letos v létě uvalil padesátiprocentní cla na Brazílii, a to i přes stále se zlepšující obchodní vztahy mezi oběma zeměmi.
Podaná ruka Bílého domu

Část komentátorů i přímých aktérů vidí mezi událostmi ve Spojených státech a Brazílii jasnou spojitost. „Je to velmi podobné tomu, co se snažili udělat se mnou. Ale vůbec jim to neprošlo,“ řekl krátce po vynesení rozsudku nad Bolsonarem novinářům Trump. Americký prezident poté dodal, že je z odsouzení Bolsonara „velmi nešťastný“ a že brazilského exprezidenta vždy považoval za „vynikajícího“ státníka. Už dříve přitom podporu Bolsonarovi vyjádřil mimo jiné tím, že Moraesovi a dalším soudcům Nejvyššího soudu zrušil víza do Spojených států.

Mnohem ostřejší rétoriku zvolil šéf americké diplomacie. „Politické pronásledování ze strany sankcionovaného porušovatele lidských práv Moraese pokračuje, protože on a další členové brazilského Nejvyššího soudu neprávem rozhodli o uvěznění bývalého prezidenta Jaira Bolsonara,“ napsal na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio.

„Spojené státy na tento hon na čarodějnice zareagují odpovídajícím způsobem,“ vzkázal dále brazilské vládě Rubio. „Spojené státy odsuzují využívání práva jako politické zbraně,“ doplnil Rubia jeho náměstek Christopher Landau. „Prezident se nebojí využít ekonomickou či vojenskou sílu Spojených států k ochraně svobody projevu po celém světě,“ vyjádřila se pak mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Přitom i Spojené státy pociťují dopady obchodní války s největší latinskoamerickou zemí. Deník The Financial Times tento týden informoval, že uvalení cel má za následek nárůst cen kávových zrn v USA o dvacet procent.
Klan Bolsonaro

Pokud ale někdo spoléhá na tlak Spojených států jako efektivní zbraň proti současné vládě i soudům, jsou to Bolsonarovi synové. Eduardo Bolsonaro například uvedl, že po odsouzení svého otce očekává uvalení dalších sankcí na brazilské soudce a politiky. Sám přitom v USA dlouhodobě pobývá a pravidelně se setkává s Trumpem i Rubiem.

Eduardo Bolsonaro mimo jiné označil svého otce za „politického vězně“ a vyzval Spojené státy k vyslání stíhaček F-35 a válečných lodí s cílem osvobodit jeho otce. Nejstarší Bolsonarův syn senátor Flávio Bolsonar pak označil celý proces za „frašku“. „Mír přijde pouze s úplnou amnestií – trestní, správní i volební,“ vzkázal senátor. Do boje za bývalého prezidenta se zapojila i jeho žena Michelle, o které se ještě za manželovy vlády spekulovalo jako o jeho nástupkyni. Evangelikální influencerka ale opakovaně kandidaturu odmítá. „Miluje svou zemi a svůj lid, ale trpí. Každý den mu říkám, že zvítězí. Věřím a důvěřuji v Boží odpověď pro naši zemi,“ řekla o svém manželovi bývalá první dáma.
Odolná demokracie

Jakoukoliv formu amnestie ale odmítá současná hlava státu. „Vláda bude bojovat proti amnestii. Je důležité, abyste to věděli,“ vzkázal veřejnosti Lula da Silva ještě před vynesením rozsudku. „Bolsonaro se pokusil v této zemi zinscenovat převrat,“ řekl také da Silva. „Existují o tom desítky a stovky důkazů, písemných dokumentů.“ Za nezávislost brazilské justice se následně postavili i regionální spojenci z levicového spektra.

„Vzdávám hold brazilské demokracii, která odolala pokusu o převrat a dnes soudí a odsuzuje ty, kdo jsou za něj zodpovědní. Pokusili se ji zničit, ale dnes je ještě silnější,“ uvedl na sociálních sítích chilský prezident Gabriel Boric. „Demokracie navždy,“ doplnil. „Každý pučista musí být odsouzen. Taková jsou pravidla demokracie,“ neodpustil si pak rýpnutí kolumbijský prezident Gustavo Petro.

„Brazílie uspěla tam, kde Spojené státy selhaly,“ píší v titulku svého komentáře pro New York Times ekonom Filipe Campante a politolog Steven Levitsky. „Ve Spojených státech i v Brazílii zvolení prezidenti zaútočili na demokratické instituce ve snaze udržet se u moci po prohraných volbách. Oba pokusy o uchopení moci selhaly… Američané ale (oproti Brazílii) udělali pozoruhodně málo pro ochranu své demokracie před lídrem, který ji napadl.“

Ve zkratce jde o snahu pomocí falešných či manipulovaných zpráv vyvolat nedůvěru v demokratické instituce, západní integrační projekty, politické i armádní představitele nebo nutnost odklonu od fosilních paliv, na jejichž prodeji je závislá ruská ekonomika.

Při dlouhodobém vystavení dezinformacím a manipulacím ztrácíme schopnost rozlišovat reálné od smyšleného všichni bez ohledu na vzdělání, inteligenci, či životní úspěchy. Naše uvažování se totiž opírá o nesmyslné vstupní předpoklady.

U zasaženého člověka dochází k vytvoření paralelní reality – v případě kontaktu s podobnými lidmi navíc sociálně sdílené.