Všetky príspevky miro

Nezaradené

Island si vytvorí alternatívu ku kapitalistickému systému. Nechce krízy

Severský ostrov, ktorý pred mesiacom avizoval, že o vstup do Európskej únie nemá záujem, zaujal najnovším nápadom zaviesť vlastný menový systém. Jeho podstatou je ukončiť systém takzvaného frakčného bankovníctva, ktorý funguje takmer na celom svete.

http://www.etrend.sk/ekonomika/island-si-vytvori-alternativu-ku-kapitalistickemu-systemu-nechce-krizy.html?split=2

Island má v čerstvej pamäti zachraňovanie troch bánk Landsbanki, Kaupthing a Glitnir. V roku 2003 boli všetky banky v krajine sprivatizované. Na začiatku 21. storočia boli islandské banky symbolom globálneho rastu. V snahe získať zahraničných investorov ponúkli banky online bankovníctvo s minimálnymi nákladmi. Účty nazývané Icesave a výhodné úvery prilákali mnohých investorov a klientov zo zahraničia.

Výsledky islandskej ekonomiky boli až do obdobia finančnej krízy výborné. HDP na jedného obyvateľa radil Island do prvej desiatky najvyspelejších krajín sveta. Miera nezamestnanosti bola pod dvomi percentami. Domáca mena bola silná. Inflácia nízka. Štátne financie boli zdravé (dlh krajiny sa pohyboval do 30 percent HDP). Ekonomický rast Islande však sprevádzal príliš rast finančného sektora a zadlžovania domácich obyvateľov.

Banky sa až príliš orientovali na zahraničné trhy a pri svojej expanzii sa enormne zadlžili. Kríza zasiahla banky nepripravené a zadlžené. Tri najväčšie domáce banky museli byť dokonca zoštátnené. Táto transakcia však výrazne poznamenala islandskú korunu, ktorá devalvovala o 80 percent a krajina sa v podstate ocitla na pokraji bankrotu (pomohol mu Medzinárodný menový fond a ostatné krajiny Škandinávie), nezamestnanosť sa strojnásobila.

V polovici roku 2008 sa zahraničný dlh Islandu vyšplhal na 50 miliárd eur, z ktorého viac ako 80 percent predstavoval bankový sektor. Na porovnanie, HDP Islandu v roku 2007 bolo 8,5 miliardy eur.

Občania neboli schopní splácať pôžičky v cudzej mene, keďže výrazné oslabenie koruny malo za následok prudký rast splátok. Islandská finančná kríza sa tak stala najdrahším finančným krachom na svete v porovnaní s veľkosťou krajiny.

—-

V novom systéme by mohla vytvárať nové peniaze len centrálna banka – oproti súčasnosti by ich mohla vyrábať len v takom objeme, aby bol v súlade s ekonomickým tempom rastu, inflačným cieľom a nafukovaním cien finančných aktív. Centrálna banka by bola len akousi továrňou na mince a bankovky, nič viac.

„Nezávislá centrálna banka by nemala žiadne motívy vytvárať prebytok alebo nedostatok ponuky peňazí na trhu. Dokonca ani v prípade, že vytvorí príliš veľa alebo málo peňazí v dôsledku chýb v úsudku,“ píše sa v materiáli. Koľko peňazí má centrálna banka „vyrobiť“, o tom by mala rozhodovať nezávislá menová komisia, ktorú by si zvolil islandský parlament na návrh vlády.

O tom, kde a ako sa novovzniknuté peniaze použijú, rozhodne islandský parlament. Cieľom je vytvárať ponuku peňazí, ktorá by korešpondovala s kondíciou ekonomiky. Novým systémom by sa rozdelila právomoc tvorby nových peňazí (centrálna banka) od ich použitia (parlament). Doteraz obe právomoci majú v rukách banky.

Príklad, ako by to vyzeralo: na návrh vlády by parlament schválil celkové ciele a poslanie menovej politiky. Nezávislá komisia, takzvaná Money Creation Committee, by dala pokyn centrálnej banke zvyšovať objem peňazí v obehu v súlade s hospodárskym rastom, avšak bez prekročenia inflačného cieľa (napríklad vo výške 2,5 percenta).

Nezaradené

Multiple monitors on XFCE (Xubuntu 15.04 Vivid (development,daily))

There is a issue, that when you go to ‚monitors‘ and disable ‚mirroring‘ it mirrors again after log off and log in.
Solution is to disable it, set the monitor positions as needed, and reboot instead of logof. Logof somehow resets the configuration.I also tried these but they have disadvantages:
xrandr „xrandr –output DVI-1 –right-of DVI-0 : only until reboot. Needs script to be written and executed again and again.
arandr : the same as xrandr, writes the script for you, but it did not write the „right-of“ for me.
xorg.conf : not suggested to be used, but I haven’t tested it yet. https://wiki.archlinux.org/index.php/multihead#Configuration_using_xorg.conf

tags:ubuntu,linux,two,display,monitor,dualhead,multihead

— edit —

It is not working very well, sometimes after reboot or update of system packages these graphic settings reset.

Key win + p shows multi-monitor settings but it is hard to modify them. Editing monitor settings also sometimes does not disable mirroring of monitors. Sometimes disabling one display disables them both. But still it is a best shot to disable one display, then disable mirroring, then enable other display.

All settings are stored in to ~/.config/xfce4/xfconf/xfce-perchannel-xml/displays.xml . Delete the file if displays show nothing. This is my valid multi-monitor displays.xml:

<?xml version=“1.0″ encoding=“UTF-8″?>

<channel name=“displays“ version=“1.0″>
<property name=“Default“ type=“empty“>
<property name=“DVI-0″ type=“string“ value=“1. Rogen Tech Distribution Inc 17&quot;“>
<property name=“Active“ type=“bool“ value=“true“/>
<property name=“Resolution“ type=“string“ value=“1280×1024″/>
<property name=“RefreshRate“ type=“double“ value=“60.019740″/>
<property name=“Rotation“ type=“int“ value=“0″/>
<property name=“Reflection“ type=“string“ value=“0″/>
<property name=“Primary“ type=“bool“ value=“true“/>
<property name=“Position“ type=“empty“>
<property name=“X“ type=“int“ value=“0″/>
<property name=“Y“ type=“int“ value=“0″/>
</property>
</property>
<property name=“DVI-1″ type=“string“ value=“Digitálny displej“>
<property name=“Active“ type=“bool“ value=“true“/>
<property name=“Resolution“ type=“string“ value=“1024×768″/>
<property name=“RefreshRate“ type=“double“ value=“60.003840″/>
<property name=“Rotation“ type=“int“ value=“0″/>
<property name=“Reflection“ type=“string“ value=“0″/>
<property name=“Primary“ type=“bool“ value=“false“/>
<property name=“Position“ type=“empty“>
<property name=“X“ type=“int“ value=“1280″/>
<property name=“Y“ type=“int“ value=“77″/>
</property>
</property>
</property>
</channel>

Nezaradené

LTS releasy ubuntu

Otazka:
Ako je to plz s tym, ze co sa kedy dostane do repozitarov? Zaujima ma tento konkretny pripad:
Balicek „kdevelop“ (vyvojove prostredie pre c++, php)

Mam Ubuntu 14.04 (LTS, support az do 2019)

V repozitaroch je dostupny balicek 4.6.0 (2014-01-20). Aktualne uz existuju verzie 4.7.0 (2014-09-22), 4.7.1(2015-03-13) ale v repozitari niesu.

Prelustroval som si http://sk.archive.ubuntu.com/ubuntu/pool/universe/ a zistil som toto:
* http://sk.archive.ubuntu.com/ubuntu/pool/universe/k/kdevelop/ – balicky sa tu nachadzaju az do verzie 4.7.1
* Packages pre moju verziu 14.04 ( http://sk.archive.ubuntu.com/ubuntu/dists/trusty/universe/binary-i386/Packages.gz ) obsahuje kdevelop 4.6.0
* Packages pre trochu novsiu verziu 14.10 ( http://sk.archive.ubuntu.com/ubuntu/dists/utopic/universe/binary-i386/Packages.bz2 ) obsahuje kdevelop 4.7.0

A tak ma zaujima – preco novsie balicky niesu na aktualnom LTS release hned po ich vytvoreni?

Odpoved:
https://wiki.ubuntu.com/LTS

Pravidelne nie-LTS releasy su zamerane na caste releasovanie a najnovsi software.
LTS releasy su zamerane na stabilitu, updatovanie security balickov, ale nie vsetkych balikov. Do repozitarov LTS releasu sa preto nedostanu najnovsie baliky vsetkych programov. Cesta ako to obist je napriklad pridat si repozitar http://archive.ubuntu.com/ubuntu <novsi release> universe ale treba si potom dat pozor na updatovanie roznych softwarov a zavislosti.ubuntu,

nemecko,vakcina,zdravotnictvo

Noční můra z Berlína: německé (ne)očkování na vlastní kůži

Když jsem přijela do Německa a dala tu dítě do školky, musela jsem pro získání lékařského doporučení předložit očkovací průkaz. Věděla jsem, že očkování v Německu není povinné, ale nenapadlo mě, že neočkované děti mohou běžně do školek. Ano, mohou.
…
Starší děti se můžou nechat doočkovat, ale třeba kojenci mají smůlu. Malé děti do roku se totiž nemohou nechat očkovat proti spalničkám a chránit se. Nemoc pro ně přitom může být smrtelná. Spolek berlínských lékařů teď doporučuje s kojenci vůbec nechodit ven. Spalničky jsou tak nakažlivé, že dítě onemocní třeba jen pobytem ve společném vagonu metra.
…
Zdroj: http://relax.lidovky.cz/nocni-mura-z-berlina-nemecke-ne-ockovani-na-vlastni-kuzi-pjs-/zajimavosti.aspx?c=A150302_152657_ln-zajimavosti_ape
kyberia/7856375

rusko

S Mesežnikovom o Rusku, politike a nedávnej histórii Ruska

https://dennikn.sk/65143/meseznikov-v-rusko-sa-vytvara-podhubie-pre-revoluciu/
kyberia/7860544/

V súčasnej ruskej publicistike nečítate priamo výzvy na revolúciu, ale úvahy o tom, že ak sa situácia nezmení, nebude sa dať zabrániť výbuchu, ktorý nemusí byť priamo revolúciou, ale môže ísť napríklad o istú vzburu. O neveľkom komforte režimu svedčí aj to, že najsilnejšími zložkami v štáte sú dnes ozbrojené zložky, ktoré ho chránia. To asi nie je náhoda. Teraz si k tomu pridajte, že štát v dôsledku poklesu cien ropy nebude schopný platiť sociálne programy. Obyvateľstvo sa môže dožadovať zmeny, ale nebude môcť vyjadriť svoj názor. Už dnes vás pri demonštrácii často buď vykážu, alebo dostanete niekoľko rokov väzenia. Logickým vyústením môže byť zrážka medzi nespokojnými a režimom.

island

Islanďania stiahli kandidatúru do Únie. Prečo chcú radšej zostať sami?

Islanďania stiahli kandidatúru do Únie. Prečo chcú radšej zostať sami?
Vo voľbách v roku 2013 utrpeli Sociálni demokrati podľa portálu Euractiv najťažšiu prehru vládnej strany od zisku nezávislosti v roku 1944. K moci sa dostali pravicové strany, ktoré vstup krajiny do Európskej únie odmietali.
Najskôr pozastavili prístupový proces, aby vo štvrtok ich minister zahraničia Gunnar Bragi Sveinsson vo vyhlásení povedal, že „Island už viac nie je kandidátska krajina a vláda žiada, aby sa EÚ podľa toho správala.“

Podľa prieskumov za posledné roky narástla nechuť Islanďanov vstúpiť do Únie. Podľa februárového prieskumu vstup podporuje tretina krajiny, takmer polovica je proti.
https://dennikn.sk/70905/island-stiahol-kandidaturu-europskej-unie-preco-chcu-radsej-zostat-sami/?ref=hlv

Nezaradené

Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve

http://zpravy.idnes.cz/dorzi-batomunkujev-novaja-gazeta-rusko-ukrajina-vojak-raneny-u-debalceve-1lh-/zahranicni.aspx?c=A150303_155422_zahranicni_aha

Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve
Přestože Moskva to stále popírá, na Ukrajině bojují ruští vojáci. Jako další důkaz nyní ruský list Novaja Gazeta zveřejnil rozhovor s ruským tankistou, který byl u Debalceve vážné popálen. Přibližuje realitu na bojišti, zmatek v řadách povstaleckých milic i ruský pohled na válku o Donbas.

Dorži Batomunkujev je dvacetiletý Burjat (jedna z etnických skupin Mongolů) z městečka Mogojtuj, které leží ve stepích za Bajkalem u hranic Mongolska a Číny. Reportérka ruského opozičního listu Novaja Gazeta Jelena Kosťučenková na tohoto optimistického mladíka nedávno narazila v doněcké nemocnici, kde ležel s vážnými popáleninami.

V červnu minulého roku ještě jako voják základní vojenské služby podepsal s armádou profesionální tříletý kontrakt, odjel se svojí tankovou jednotkou na cvičení na západě Ruska a v únoru dorazil do Donbasu. Ke svým zraněním přišel u vesničky Logvinovo ležící v hrdle takzvaného debalcevského kotle, ve kterém separatisté a ruští vojáci Ukrajince obklíčili.

Nezaradené

Vojenský tajný: Ochranka Kremľa musela byť blízko vraždy Nemcova

https://dennikn.sk/61739/suchodolinsky-ochranka-kremla-musela-byt-blizko-vrazdy-nemcova/

O okolnostiach vraždy opozičného lídra Borisa Nemcova hovorí bývalý slovenský vojenský a letecký pridelenec v Moskve Vladimír Suchodolinský. V Moskve bol na tejto pozícii štyri a pol roka, neskôr bol námestníkom riaditeľa Vojenskej spravodajskej služby.

Ako funguje systém bezpečnosti blízko Kremľa?

Medzi návštevníkmi Červeného námestia a v priľahlých uliciach a námestiach sú pracovnici Federálnej služby ochrany (FSO). Sú v civile a pohybujú sa medzi ľuďmi. Ak by ktokoľvek chcel narušiť poriadok, zasiahnu. Správajú sa ako turisti. Keď som bol na Červernom námestí s delegáciou a niečo som potreboval, povedal som to človeku, ktorý strážil mauzóleum. Ten povedal len jedno slovo do vysielačky a človek z FSO v civile bol do 30 sekúnd pri nás. Tých ľudí je tam veľa.

Desiatky?

Myslím, že desiatky. Kamerový systém navyše sleduje aj celé okolie Kremľa.

Ako je to s bezpečnostnými opatreniami v okolí mosta, kde zabili Nemcova?

Celá oblasť je pokrytá kamerami. V Moskve existuje monitorovací kamerový systém Potok. Je na všetkých hlavných trasách. Kamery systému sú aj na moste.

Čo je systém Potok?

Systém kamier, ktorý dokáže monitorovať pohyb vozidiel a ľudí po hlavných trasách. Ak sa stanete objektom záujmu, sú vás schopní sledovať po celý čas, ako sa presúvate. Ak auto vrahov zachytili na moste, museli ho zachytiť aj čelne či zozadu. Majú prehľad, kde zabočilo do tých častí Moskvy, ktoré nie sú monitorované systémom kamier, kde kto vystúpil z auta.

FSO však tvrdí, že nemá kamery, ktoré by videli most.

To je podľa mňa hlúposť. Na moste som kamery videl osobne. Prinajmenšom na výjazde a vjazde na most je kamera určite.

Majú teda zaznamenané, kto na most vošiel a kto z neho zošiel?

Určite by to mali mať zaznamenané. A keď tvrdia, že kamery prechádzali opravami, môžeme špekulovať, či úmyselne alebo nie.

Majú teda záznam auta, ktoré odviezlo Nemcovových vrahov?

Myslím si, že áno.

Ako ďaleko od miesta činu mohli byť agenti FSO?

Maximálne niekoľko stoviek metrov. Ak by vyštartovali k miestu činu, museli by tam byť o pár desiatok sekúnd. V Moskve je veľký hluk, mohli sa pozerať iným smerom, ale aj reakcia bezpečnostných zložiek mohla byť bezprostredná.

Je zo spôsobu vraždy a jej okolností možné usudzovať, že vraždili ruské tajné služby?

Priamo vykonávateľmi byť nemuseli, mohli to však mať pod kontrolou. Ani Róberta Remiáša nezabili príslušníci SIS. V tomto prípade mohli byť vykonávateľmi nájomní vrahovia, nie je však vylúčené, že si ich najala niektorá z bezpečnostných zložiek.

Mohli teda ruské tajné služby o plánoch zavraždiť Nemcova vedieť?

Tipoval by som, že časti tajných služieb o nich vedeli. Ani tam služby nie sú jednoliate. Môže sa stať, že Vladimir Vladimirovič povie šéfovi, že ho už istý človek hnevá. Šéf služby povie riaditeľovi sekcie: „Páni, ten človek by mal dostať príučku.“ A ako to ide smerom nadol, môže si niekto nižšie povedať, že Vladimirovi Vladimirovičovi urobia radosť a zorganizujú niečo takéto. 27. február je v Rusku dňom špeciálnych služieb. Keď sa niečo podobné stane v ten deň, môže to byť ukážka toho, čo tie služby dokážu.

Je v Rusku človek ako Nemcov pod neustálym dohľadom tajných služieb?

Myslím si, že áno. Existuje niečo ako dennodenný monitoring. Podľa mňa bol pod takouto kontrolou, lebo sa chystala veľká demonštrácia. Potom sú nepravidelné kontroly, keď za ním niekto raz za týždeň vybehne, a monitorovali – samozrejme – celú jeho elektronickú komunikáciu. Bol podľa mňa pod absolútnou kontrolou.

kniha,Nezaradené

Leon Uris – Exodus – výber citátov, faktov

Cyprus 1946: Anglické vojsko je v Indii, Afrike, na blízkom východe, Palestína, Suez, Jordánsko.
Utečenci sú na Cypre v táboroch pri Carole

Palmach – tajná židovská armáda v Palestíne
Mossad Alija Bet – Organizácia pre ilegálnu imigráciu.  (mossad = organizácia, alija = príchod, vzo stup, bet = B = ilegálna imigrácia, alef = A = legálna imigrácia)

Zahraničná politika zemí sa neriadi právom alebo bezprávím. Vláda tohto sveta spočíva v nafte. A Arabovia majú naftu.

Ari ben Kanaan, Kity Freemontová, Mark Parker, Dov Landau, Karen Hansenová-Clementová

Nemecko: Gestapo, SS, SD, KRIPO, hnedé košele. Záporné výrazné postavy koncentračných táborov: Ilsa Kochová, Krämer, Fritz Gebauer, Franz Warzok, Rokit, Steiner, Hirt, Heisskeyer, Otylie Wilhaus
Okupácia v Dánsku: Hipos, 29.8.1943 sa Dánske loďstvo samo potopilo aby zablokovalo nemecké loďstvo. Obyvatelia Dánska na ochranu židov začali všetci nosiť žlté hviezdy. O pár dní boli hviezdy zrušené. Potom prepašovali židov do Švédska.

Druha svetova vojna – Poľsko, Varšava

1648 – Povstanie kozákov – vyvraždených pol milióna židov
1936 – pogromy na židov
1939 – v Poľsku bolo 3,5 milióna židov. židia odvádzali zvláštnu daň a mali hospodárske obmedzenia.
Po obsadení Poľska Nemcami zaviedli nariadenia proti židom. Obmedzenie slobody pohybu, zvýšenie daní, boli prepustený zo zamestnaní v štátnych úradoch, nesmeli navštevovať verejné budovy a chodiť do škôl.
Propaganda rozšírila v Poľsku už aj tak vzžitý názor že vojnu zavinili Židia. Nemci vyhlásili, že židia sú zodpovední za nemeckú invázu, ktorá uchránila poľský národ pred „židobolševickým nebezpečenstvom“.

Ako cieľ pre vysídlenie židov bolo zvolené Poľsko, jednak tam už žilo 3,5 milióna židov, a taktiež na rozdiel od západnej európy tam narazí len na malý, ak vôbec nejaký odpor obyvateľstva.

Babia Jar – masové vraždenie židov na Ukrajine pri Kyjeve. Masaker bol prevádzaný pred zrakmi mnohých Ukrajincov, ktorí nenávideli židov skoro tak isto silno ako Nemci.

„Židia v Osvienčime sa pomaly, jeden po druhom, trúfali opustiť tábor a vydávali sa na cestu k domovom. A jeden po druhom sa opäť, sklamaní a zúfalí, vracali do Osvienčimu. Nemci boli preč, ale Poliaci jednali v ich duchu ďalej. Nedojímalo ich ani nerozhorčovalo, že tri a pol milióna Židov bolo vyvraždených. Práve naopak, všade v mestách a obciach boli na stenách rovnaké nápisy a ľudia kričali: „Vojnu zavinili Židia… začali vojnu, aby na nej zarobili … Židia sú naše nešťastie!“
Nikto neuronil ani slzu za ľudí, ktorí zahynuli, a bezmedzná nenávisť vítala tých, ktorí zostali nažive. Čvarga ničila židovské obchody a bila Židov, ktorí sa hlásili k svojim domovom a majetkom.
A tak sa všetci, ktorí sa odvážili opustiť tábor, vracali do Osvienčimu. Posedávali v špinavých barákoch, zúfalí a popošialení, a odovzdane čakali na svoj koniec. Prízrak smrti ich neopúšťal a zápach z Birkenau ešte stále nasycoval vzduch.“

Nezaradené

Nevyziadany tovar so zlozenkou

To, že se do schránky vloudí i zásilka, kterou si adresát neobjednal, už dnes nikoho nezaskočí. Avšak vynalézavost některých obchodníků nezná mezí. Zaměřují se nově i na děti a posílají jim autíčka se složenkou v naději, že ji zaplatí a zavážou se k odebírání celé kolekce. Složenka vyplněná na jméno pětiletého dítěte asi nejvíce překvapí jeho rodiče.
http://www.dtest.sk/clanek-4204/neobjednane-zasilky-chodi-i-predskolakum?utm_source=novinky150302&utm_medium=email&e_id=735793&a_id=1415

Společnost Editions Atlas SA ze Švýcarska nečeká na zájem ze strany českých spotřebitelů a bez objednání jim vypravuje ze zahraničí balíčky. Neobjednané zboží doputuje ke spotřebitelům a přiložené složenky vybízejí k platbě. Nedojde-li k úhradě, obchodník požaduje vrácení zboží, a to na náklady zaskočeného spotřebitele.

 Když se před dveřmi pana Pavla objevil poštovní doručovatel, který přinesl zásilku a nevyžadoval za ni platbu, příliš s manželkou nezkoumali, od koho je. Nicméně jako rodiče pětiletého chlapce je balíček adresovaný jejich synovi překvapil. Obsah by jistě byl pro každého malého chlapce lákavý. Šlo o model auta. Za něj však teprve musí zaplatit, a to prostřednictvím složenky vyplněné na jeho jméno. Ponechat si Jeep zdarma může jen v případě, že se přihlásí k placenému odběru celé kolekce obrněných vozidel. Stačí podepsat a odeslat přiložený kupón. V případě, že hochovi nevyhovuje ani jedna varianta, nezbude mu než se s novou hračkou rozloučit a zaslat ji zpět. Skutečnost, že chlapec předškolního věku ještě neumí číst a psát, obchodníkovi nejspíš unikla.

S nevyžádanými zásilkami si však není třeba dělat starosti. Třebaže společnost Editions Atlas SA dává na výběr, zda si adresáti zásilku ponechají, zaplatí-li ji, nebo ji zabalí a pošlou zpět, existuje i jiná volba a ta nestojí ani korunu. Zboží spotřebiteli zůstane a obchodník se musí bez platby obejít. Takzvaný setrvačný prodej je zakázaný a nemůže se obchodníkům vyplácet.

Pokud si spotřebitelé nic neobjednali, a přesto se jim ve schránce objeví balíček či jim ho přinese poštovní doručovatel, nemusí zboží nikomu a nikam vracet, rozhodně ne na své náklady. Nemají ani povinnost jej převzít, stačí s díky odmítnout, pokud jim jméno odesilatele není známé. Zákon spotřebitele chrání i tím, že o neobjednaném plnění nemusí obchodníka vůbec informovat a se zbožím mohou nakládat podle svého uvážení.

eko,strava

Celozrnné těstoviny? Jen módní potravina, říká Altroconsumo

Celozrnné těstoviny? Jen módní potravina, říká Altroconsumo
http://spotrebitele.dtest.cz/clanek-4186/celozrnne-testoviny-jen-modni-potravina-rika-altroconsumo
24.2.2015

Italská spotřebitelská organizace Altroconsumo se v únorovém vydání časopisu ve svém testu zaměřila na celozrnné a bezlepkové těstoviny. Podívala se i na to, zda opravdu mají takové pozitivní zdravotní účinky, jaké jim bývají připisovány. Laboratorní i senzorické testy však nepotvrdily, že by se jednalo o vybranou lahůdku či novou superpotravinu.
Altroconsumo v první řadě podotýká, že jakékoliv těstoviny mají vysoký glykemický index, kvůli kterému strávníka moc nezasytí a vzbuzují chuť k další konzumaci. Nejsou proto obecně vhodné jako součást dietní stravy. Celozrnné těstoviny bývají obohacené o vitamíny a beta-glukany, které jsou samy o sobě prospěšnými látkami. Altroconsumo však upozorňuje, že pokud spotřebitel přijímá vyváženou stravu, nehrozí, že by kterékoliv z těchto látek měl nedostatek.
Veškeré testované celozrnné a bezlepkové těstoviny obsahovaly stejný objem emulgátorů a stabilizátorů jako klasické těstoviny. Nedá se tak říct, že by se jednalo o přírodní stravu.
Těstoviny nevyšly lichotivě ani ze senzorického hodnocení. Bezlepkové těstoviny byly tuhé a gumovité, kukuřičné příliš lepily. Celozrnné těstoviny pak někdy konzistencí připomínaly písek, některým hodnotitelům přišly příliš hrubé.
Za nejkřiklavější aspekt módy celozrnných těstovin považuje italská spotřebitelská organizace dezinformace o tradičních surovinách, jejichž pěstování je v souladu s přírodou. Například kamut, jehož popularita podle Altroconsumo v současné době stoupá, byl vždy zcela okrajovou plodinou, jeho pěstování bylo ekonomicky i ekologicky zcela neefektivní. Ačkoli je tento druh tvrdé pšenice propagován jako zdravá alternativa té klasické, má s ní zcela shodné nutriční hodnoty. Intenzivní pěstování další populární plodiny quinoy zase v Jižní Americe dlouhodobě vyčerpává a znehodnocuje půdu. Navíc se výrazně změnil její status. Z jídla dostupného nejchudším vrstvám se stala exportní potravina pro evropskou střední třídu, v její vlasti však hrozí nedostatek.
Altroconsumo tak doporučuje bezlepkové či celozrnné těstoviny pouze celiakům a spotřebitelům, kteří mají problémy s trávením pšenice. Nutriční rozdíly sice existují, pro většinovou populaci jsou však zcela zanedbatelné, navíc neplatí, že celozrnné těstoviny by byly chutnější než klasické.
Italská spotřebitelská organizace se vyvracení zázračných účinků superpotravin věnovala již v minulosti, když se zaměřila na kustovnici goji či na obsah antioxidantů v „zázračném ovoci“. V USA pak profesor Gibson aktualizoval svoji studii, která způsobila vlnu zájmu o bezlepkové potraviny i mezi neceliaky. Podle nové verze žaludeční obtíže nezpůsobuje lepek, ale takzvané FODMAP, sacharidy s krátkým řetězcem.