Socialna praca v Norsku

Miroslav Cangár študoval a praxoval v Nórsku, kde je jeden z najlepších
systémov starostlivosti o starých a hendikepovaných ľudí. V čom je náš
systém podobný a ako fungujú sociálne služby v Nórsku?

https://dennikn.sk/432226/desat-ludi-izbe-strede-vana-aj-ziju-slovenski-seniori/

Ak niekto pre príbuzného vyberá zariadenie, podľa čoho vybrať kvalitné?

Treba
sa pozerať na to, ako pracujú s najťažšími klientmi. Ak sa aj rodina
príde pozrieť, často ukazujú ľudí, ktorí sú samostatní. Ale ak by som sa
prišiel pozrieť ja, pýtal by som sa na klientov, ktorí sú
nekomunikatívni, ležiaci a potrebujú najviac podpory.

Prečo je to ťažké zmeniť?


to veľmi ťažké zmeny, chce to veľkú odvahu. Proces zmeny môže byť aj
finančne náročný. Druhá vec je, že ak je systém nastavený tak, že som
samosprávny kraj, mám budovu, peniaze idú cezo mňa, všetko si regulujem
(nákup plienok, kuchyňu…), tak je to pre mňa jednoduchšie, ako keby si
človek mohol vybrať, akú službu chce („chcem bývať doma, mať
opatrovateľku…“), a peniaze by išli cez neho. Jeden z dôvodov je, že
zmena financovania by mohla naštrbiť veci, ktoré sa dejú v pozadí. Lebo
teraz môže župa či ministerstvo operovať s veľký balíkom peňazí, ako
chce. A v slovenskej spoločnosti nedôverujeme ľuďom, že by sa mohli
dobre rozhodnúť. Preto máme pocit, že to urobíme lepšie ako oni. A prečo
by sme to mali zmeniť, keď to takto už roky funguje? Keď im však
nedovolíme rozhodovať sa a byť slobodnými, vytvárame ľudí, ktorí majú
problém fungovať samostatne, sú pasívni, očakávajú starostlivosť.

tags: hendikep,starostlivost o starych ludi, hospic, dom dochodcov, sudor

ZEP a navsteva lekara

Podľa diskusie – najmä o tom, že dôchodca si nezapamätá PIN – tak tu vládne pomerne značná neznalosť:

Pacient bude potrebovať EZP iba keď navštívi lekára prvý krát. Potom ho už nepotrebuje vôbec. Ak pacient nemá EZP, tak to neznamená, že by lekár nemohol pacienta
ošetriť. Môže a dokonca sa o ňom dozvie z eHealthu základné informácie
(napr. alergie na lieky, poisťovňu). Môže aj do eHealthu zadať nové
údaje. Vzhľadom k tomu, že kód pre EZP bude každý potrebovať iba zopár krát
(väčšinou len pri prvej návšteve lekára), tak ho budeme mať všetci
zrejme niekde napísaný. Takže aj dôchodca. Neviem prečo si niektorí diskutujúci myslia, že má eHealth niekomu
uľahčiť prácu ?! Nemá. Jeho zmysel je niekde inde. Napríklad v tom, aby
ste nedostali predpísaný liek, ktorý je v kontraindikácii s iným, ktorý
Vám predpísal niekto iný. Alebo aby Váš ošetrujúci lekár v nemocnici mal
k dispozícii celú Vašu dokumentáciu. Alebo aby ste nechodili zbytočne
na RTG, keď Vám RTG urobili už aj na pohotovosti a pod.

Súhlas s R. Kuchárom. Ministerstvo nemá žiadnu koncepciu, vôbec nevie
čo ďalej s eHeatlhom a teraz ho definitívne zastavili. Je jasné, že
jediný zmysel eHealthu bolo čerpanie peňazí pre Počiatkovu firmu a ten
sa teraz pekne vyparil za oceán.

Britská BBC je kritická vůči Evropské unii. Lépe dopadl i Putin | Svět ve 20 minutách

Smatana

Európska únia mala vo vysielaní BBC rovnaký pomer negatívnych a
pozitívnych správ, ako diktátor Bašár Assad. Vyšší pomer pozitívnych
informácií ako EÚ mal Vladimír Putin a iba 7% negatívnych príspevkov mal
čínsky prezident Si Ťin Pching. Toľko na margo „presstitútov“ a
„mainstreamu“.

Modrá úsporám – sebareflexia v ČR – Rudolf Pado (blog.sme.sk)

http://pado.blog.sme.sk/c/415322/modra-usporam-sebareflexia-v-cr.html?ref=oblubeny

Z dôvodu sceľovania polí zmizli z krajiny prvky, ktoré vodu
prirodzene zadržiavali – medze, mokrade, remízky … Okrem toho je
štvrtina poľnohospodárskej pôdy v ČR umelo odvodnená a 21 000 km vodných
tokov tvoria betónové korytá. Sucho v roku 2015 v ČR bolo tak
rozsiahle, že  zasiahlo aj zimné obdobie –  ekonomiku lyžiarskych
stredísk:  ich prevádzkovatelia nemali k dispozícii dostatok vody pre
umelé zasnežovanie.   

Minister životného prostredia ČR sa po minuloročnom extrémnom suchu a prognózovanom suchu aj min. pre rok 2016 vyjadril: „ … obdobie vodného blahobytu v Česku skončilo a my na to musíme reagovať …“   a jeho námestník dodal: „ … priehrady zadržujú prívalovú vodu, nezmenia však suchú lokalitu na vlhku …“

Zpověď bývalého iridologa: Je to skutečně v očích? | Sisyfos – český klub skeptiků

http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1228384143
Jak ale vysvětlit neuvěřitelné úspěchy iridologů?
Mnozí pacienti se mne ptali, jak je možné, že jejich iridolog věděl
toho tolik o jejich životě a zdraví? Jednou z možností je pouhá
koincidence. Je také možné, že určité malé procento znaků na duhovce
skutečně koreluje s aktuálním zdravotním stavem. Když se taková korelace
objeví, nesporně to zvyšuje sebevědomí iridologa i důvěru pacienta.
Možnost koincidence se zvyšuje, když iridolog objeví větší množství změn
v určitém okrsku duhovky a když pacient trpí běžnou chorobou. Výborným
„diagnostickým nástrojem“ iridologa je také diskuse s pacientem s
cílenými dotazy. K přesvědčivosti iridologie přispívá i to, že
nestanovuje přesnou diagnózu choroby. V tomto holistickém pohledu,
typickém pro alternativní medicínu, spočívá síla iridologie.
Alternativní medicína totiž tvrdí, že diagnóza je jen pomocnou metodou,
jak hodnotit a označit soubor symptomů. Iridologie kromě toho učí, že
symptomy jsou pozdní známkou choroby, kdežto iridologie je schopna
zachytit nerovnováhu těla dříve, než se tyto symptomy objeví. Na jedné
iridologické webové stránce je výslovně napsáno, že „IRIDOLOGIE
NEDIAGNOSTIKUJE NEMOC“, ale zjišťuje tkáňovou slabost, zánět nebo
intoxikaci orgánů nebo tkání“.
http://www.herbsbylisa.com/iridology.htm (Lisa Ayala, Last modified: April 22, 2001 and accessed 10/11/02)
Půvab teze, že se podle obrazu oka neurčuje diagnóza, tkví v tom, že
odkaz na duhovku umožňuje iridologovi klást vhodné otázky a dospět k
potvrzení svého předpokladu. Iridolog postupuje takto: Když má např.
pacienta, u nějž najde drobnou odchylku v plicním okrsku duhovky, položí
mu otázku: „Měl jste někdy problém s plícemi? S něčím jako je astma,
zápal plic nebo rozedmu?“ Když se pacient na něco podobného rozpomene,
jeví se mu iridolog jako génius, v opačném případě se iridolog zeptá:
„Nebyl jste náhodou v nedávné době nachlazen?“ Když ani v tomto případě
pacient nezareaguje pozitivně, podívá se iridolog na projekční okresek
pro střeva, protože případný „nález“ v něm naznačuje slabost plic.
Okrsek pro střeva leží kolem pupily. Má-li tmavou barvu, sdělí iridolog
pacientovi, že trpí zatím nezjištěnou plicní slabostí, která je
důsledkem onemocnění břicha. Když pacient střevní potíže popírá, tak mu
sdělí, že trpí skrytou genetickou slabostí plic, což je nutno léčit, aby
se předešlo budoucím problémům.
Potvrzuje snad tento postup správnost iridologie? Nikoli, naopak ji
popírá. Jestliže iridolog zjistí v anamnéze pacienta určitý plicní
problém, pak byla iridologická diagnostika zcela zbytečná, nehledě k
tomu, že nález na duhovce nijak nespecifikuje povahu plicního
onemocnění. A jestliže iridolog naznačuje souvislost mezi plicním a
střevním onemocněním, pak je to v zjevném rozporu s uznávanou lékařskou
vědou, která takovou souvislost marně hledala.
Předpokládejme, že iridolog diagnostikoval zatím skrytou genetickou
slabost plic. Iridolog gratuluje pacientovi, že přišel včas. Jestliže
následující lékařské testy plicní poruchu nepotvrdí, iridolog má opět
odpověď: Iridologie je přece schopna zjistit plicní slabost dříve než
dosáhne takového stupně, kdy by byla zjistitelná jinými metodami. Když
se pacient léčí podle doporučení a předpisu iridologa a žádný plicní
problém se u něj v budoucnu neobjeví, iridolog pacientovi gratuluje, že
se díky včasnému příchodu vyvaroval plicního onemocnění. Když pacient
léčbu odmítne a nikdy se u něj plicní choroba neobjeví, iridolog si je
jist, že nad hlavou pacienta visí stále Damoklův meč plicní choroby. A
když se někdy náhodou nějaká plicní potíž objeví, tak je samozřejmě
přisuzována slabosti jeho plic.
Otázka nyní zní: jak můžeme prokázat, že duhovka přesně indikuje plicní
slabost, když nález na duhovce není potvrzen žádnou další metodou? A jak
se vůbec došlo k závěru, že nějaké znamení na duhovce je známkou plicní
slabostí, jestliže nemáme metodu, která by to ověřila? Jsem přesvědčen,
že iridologie je velice spornou metodou a nepatří do kategorie metod
vědeckých. Iridologii zpochybňují jak popisy různých známek na duhovce,
nepodložené jinými metodami, tak i pochybné kazuistiky. Selhaly také
všechny vědecké studie, které se snažily prokázat diagnostický potenciál
iridologie a objevit na duhovce změny, které by tam u pacientů se
známými chorobami měly přece podle teorie být.

kotleba znizi korupciu

muslimizacia Lenka Benešová – OK, tak si to shrňme. V České republice žije cca…

OK, tak si to shrňme. V České republice žije cca 20 tisíc muslimů, což
je 0,2 % obyvatel ČR. V Evropě žije zhruba 30 mil. muslimů, což vzhledem
k evropské populaci (503 mil) odpovídá cca 6 %. Abychom dosáhli
evropského průměru, muselo by k nám přijít 600 tisíc muslimů. To je
celkem hodně, žejo? A mám se zmínit o Ruské federaci? Chcete? OK, tak
abychom dosáhli průměru muslimského obyvatelstva, jako mají Rusové,
muselo by k nám dorazit, světe drž se, 1 100 000 muslimů! Takže o
„islamizaci českých škol“ může mluvit jen úplně vymaštěnej pablb –
úroveň češtiny v „apelu“ charakteristice plně odpovídá.

moslim,migrant

Proč už nepíšu o polské politice | 11. 4. 2016 | Tomasz Oryński | Britské listy

http://blisty.cz/art/81877.html

Zhrnute co vsetko zle sa deje v polsku. Je toho vela, je to velmi zle, a to stihol spomenut iba politiku a nedostal sa k dalsim oblastiam zivota

11. 4. 2016 / Tomasz Oryński

Jeden čtenář se mě zeptal, proč už nepíšu o polské politice pro Britské listy.
Psal, že se toho přece děje v Polsku tolik a že informace z českých
médiích jsou chaotické. Faktem je, že jsem nepřestal o těchto událostech
psát pouze nejen pro Britské listy. Důvod je následující: nikdo
není schopen vyložit, co se to vlastně v Polsku děje. Události v Poslku
by posloužily lépe jako scénář pro novou epizodu Monty Python Létajícího
cirku než pro seriozní deník. Ale pojďme si tedy shrnout události
posledních týdnů.

1. Ke krizi ústavního soudu – všichni
respektovaní odborníci, od polských právnických asociací, přes
univerzity k nejvyššímu soudu, od evropských institucí k senátu USA
odsoudili snahy vládnoucí strany Právo a spravedlnost paralyzovat
ústavní soud. Strana se zasekla jako poškozená nahrávka na tom, že
neustále dokola opakuje: „To vše je vina Platformy“ (vládnoucí strana
před volbami) a cituje názory některých z jejich „expertů“, což jsou
povětšinou jejich vlastní politici nebo právníci, vydělávající na tom,
že reprezentují stranu. Celé mi to připomíná jeden starý žert o blonďaté
řidičce, která slyší z rádia v autě, že „nějaký idiot jede v protisměru
na dálnici“. Při snaze vyhnout se dalšími protijedoucímu autu nadává:
„Jeden idiot? Jsou jich stovky!“ 

2. K protestům proti současné
vládě: Komitet Obrony Demokracji pravidelně organizuje demonstrace v
městech po celém Polsku. Ačkoliv se zdá, že ztrácejí politický tah na
branku, částečně kvůli chybnému kroku, kdy nechali zkompromitované
politiky předchozí vlády připojit se k jejich protestu kráčet bok po
boku se stranou Nowoczesna, protesty jsou stále velmi silné a pravidelně
se jich účastní desítky tisíc lidí (nedávný protest ve Vratislavi).
Sociálně demokratická strana Razem pořádá vlastní protesty, a to velmi
chytrým způsobem: promítají verdikty ústavního soudu na vládní budovy. 

3.
V jedné věci je strana Právo a spravedlnost velmi úspěšná: štve více a
více skupin Poláků. Snahou zpřísnit zákony týkající se potratů, už tak
nejpřísnější  v Evropě, se jim podařilo vyvolat pouliční protesty
tisícovek žen. Šťourání se v zákonech o přerušení těhotenství je jedním z
mnoha symptomů o splácení dluhu, který strana má ke katolické církvi za
roky trvající podporu. Jiným příkladem je nový zákon o farmaření,
zakazující nefarmářům a velkým farmářským společnostem kupovat novou
půdu. Nehorázný způsob, jakým je zákon formulován, znemožňuje třeba
lidem z města koupit si malou farmu s malým pozemkem a usídlit se tam,
stejně jako znemožňuje dětem farmářů, kteří zvolili jinou životní dráhu,
dědit půdu po rodičích. Tedy pokud nejsou katoličtí kněží (katolická
církev je jedním z největších pozemkových vlastníků v Polsku), kteří
mají výjimku. Takže pokud je váš otec farmář a zůstane po něm půda,
nemůžete ji získat, dokonce ani tehdy, pokud opustíte to, co právě
děláte, a stanete se po vzoru otce farmářem či farmářkou. Půda vám bude
vládou vyvlastněna za cenu určenou lokálními úředníky z vládní agentury
pro zemědělskou půdu.

 4. … co to podle Práva a spravedlnosti
znamená. Vládní strana nejprve zrušila služební zákon, jenž požadoval po
lidech ve veřejné správě určité dovednosti, kvalifikaci a odbornost,
což jí následně umožnilo provést čistky v každé jednotlivé instituci od
podporovatelů opozice. Nic nebylo ušetřeno, příklad stájí arabských
koní, jež ztratily reputaci doslova přes noc, je jen vrcholkem ledovce.
Veřejná služba byla v Polsku s velkým úsilím budována po 25 let a tato
snaha byla během okamžiku zničena. Místo toho vznikl útulný skleník pro
pěstování nepotismu a korupce.  

5. Vedle čistek zajišťujících,
aby byl každý významný post, od farní rady až po ředitele největší
rafinérské polské společnosti Orlen, obsazen reprezentanty Práva a
spravedlnosti, je tu taky velká touha po pomstě.  Přední státní
zástupci, kteří byli zapojeni do vyšetřování proti některým z členů
strany Právo a spravedlnost, byli přesunuti na regionální státní
zastupitelství řešit přestupky. Vojenští prokurátoři, kteří vyšetřovali
leteckou tragédii ve Smoleńsku, byli odejiti z vojenského soudního
systému a převeleni k nějakému zapomenutému tankovému praporu někde
uprostřed pustiny. Armádní mluvčí prohlašuje, že „to je zcela normální,
jelikož vojáci nemohou vykonávat stejnou službu příliš dlouho a
potřebují změnu“. Znamená to, že loďmistři z ponorek nyní budou létat s
našimi F-16, pečovatelky budou opravovat motory v tancích a kuchaři
budou deaktivovat výbušná zařízení?  

6. Nicméně pokud jste
znepokojeni dopady těchto kroků na polský armádní potenciál, ostatní
události vás ujistí, že je všechno v pořádku. Ministr obrany, paranoidní
Antoni Macierewicz, jenž je předním kazatelem konspiračních teorií
týkajících se letecké tragédie ve Smoleńsku, pracuje na vytvoření
domobrany, která posílí obranný systém Polska tím, že bude „postavená na
křesťanských a patriotických zásadách“.  Je mimo mé chápání, jak může
být tato „paramilitární organizace“ vyzbrojená automatickými zbraněmi
„aby zabránila protivládním akcím“ odpovídat křesťanským hodnotám.
Nicméně já očividně nejsem expertem na poli vojenství. Mezitím vysoce
vycvičení členové ozbrojených sil, aby byli klasifikováni jako „nejhorší
kategorie vojáků“, odcházejí z armády po stovkách. Totéž se děje u
policie nebo na místních státních zastupitelstvích. Soudím, že je to k
dobru věci, že asi  nejsou dostatečnými křesťany?

7. K mediální
frontě –  poté, co strana Právo a spravedlnost převzala státní televizi a
proměnila ji v nástroj propagandy, sledovanost donedávna předního
zpravodajského pořadu, hlavního vysílání Wiadomości, dramaticky klesla.
Řada lidí, kteří dříve zprávy nesledovali, to začala dělat a považuje to
za zábavu. Nestoudné lži a v neposlední řadě záměrné opomíjení událostí
vytváří surrealistický obraz na pozadí amatérské práce nové gardy
„důvěryhodných novinářů“, poloamatérských blogerů, utuberů a publicistů z
pravicových novin, kteří přebrali místa zkušených novinářů. Jacek
Kurski, Kaczyńského „bullteriér“, jak sám sebe hrdě označuje, očividně
nemá potuchu jak vytvářet moderní televizi, pročež se utíká do
minulosti, doufaje v to, že přiláká diváky, kteří se touží vydat zpět po
stopách vzpomínek.  Návrat nejvíce oblíbených televizních show z 80. a
počátku 90. let už byl ohlášen. Některá už jsou ve vysílání, nicméně
fakt, že oblíbený vědecko – populární pořad Sonda ztratil po svém
„restartu“ polovinu diváků, není příliš povzbudivý. Aby byla neposlušná
média, která otevřeně nepodporují Právo a spravedlnost, potrestána,
všechna veřejná oznámení a reklama státních podniků bude zadávána pouze
médiím, která podporují vládnoucí stranu.  To je poněkud pochybné
rozhodnutí, jestliže smyslem veřejných oznámení je dostat je díky
nejčtenějším deníkům k co největšímu počtu čtenářů. Vydávání v
obskurních pravicových médiích bude mít pravděpodobně kontraproduktivní
důsledky… Zbigniew Ziobro, ministr spravedlnosti A nejvyšší státní
zástupce v jedné osobě (a stále ještě poslanec, ačkoliv je zakázáno
vykonávat současně funkci poslance a státního zástupce,  čl. 103 odst. 2
polské ústavy) zakázal všem státním institucím, aby předplácely
nejčtenější polské noviny a časopisy –  Gazetu Wyborczu a Polityku.

8.
Mezitím jsme se dostali na jeden krok od národní tragédie, která bude
jistě vysvětlována jako příklad další akce jistých sil proti celému
Polsku. Prezidentské BMW mělo defekt a přistálo v příkopu. Nikdo nebyl
vážně zraněn, jenže všude začaly vyrůstat konspirace jako narcisy na
jaře a politici Práva a spravedlnosti z toho dokonce viní předchozí
vládu. Řidič byl okamžitě prohlášen za hrdinu, jenž zachránil život
prezidentovi. Věc se nicméně rychle „uklidila“, když se ukázalo, že si
řidič počínal na silnici jako totální idiot. Toto bylo nafilmováno náhodným cestujícím a nahráno na Youtube.
Auto jelo rychlostí výrazně překračující omezení, předjíždělo v
zatáčkách a nutilo ostatní auta opustit jízdní pruh, aby se vyhnuli
střetu s prezidentskou kolonou.  Krátce poté se také veřejnost
dozvěděla, že pancéřované BMW mělo obutou vyřazenou pneumatiku, která už
byla vyhozená do kontejneru. Někdo prostě zapomněl pneumatiku vyměnit a
prezident chtěl jet tuze lyžovat.  Když zrovna nemusí uprostřed noci
podepisovat nějaký další kontroverzní zákon, nemá velice co na práci,
neboť nikdo ze seriózních zahraničních politiků se s ním nechce setkat.
 A jelikož strana Právo a spravedlnost vyměnila zkušeného bezpečnostního
úředníka, který měl na starosti ochranu předchozího prezidenta, nikoho
by nemělo překvapit, že není více slyšet křik o přebírání osobní
odpovědnosti.  

9. Na mezinárodní frontě je chaos. Ministr
zahraničí dělá botu za botou. Ministr spravedlnosti se z nějakého důvodu
domnívá, že je pověřen dělat vlastní zahraniční politiku. Píše dopisy
špatnou angličtinou, v nichž mentoruje a osočuje evropské a americké
politiky, kteří kritizovali akce vlády Práva a spravedlnosti. Strana
tvrdila, že vláda Beaty Szydło přinese novou zahraniční politiku a
zajistí tak, aby se „Polsko zdvihlo ze svých kolenou“. Zatím jediné
možné shrnutí nabízí jeden z internetových komentátorů: „Zdá se, že když
se Polsko zdvihalo z kolenou, zle se uhodilo do hlavy o hranu stolu“.
 Budiž, jedna věc je jistá: doba, kdy bylo Polsko respektovaným členem
evropské rodiny a mělo co říct je pryč a pravděpodobně se jen tak brzy
nevrátí. 

10. A to jsme pouze u politiky. Ekonomický rating Polska
spadl, zahraniční investice byly zrušeny, zdravotnický a vzdělávací
systém byly uloženy k zapomnění poté, co byly oznámeny drastické reformy
týkající se obou. Společenské spory se mezitím prohloubily.
Nacionalisté, rasisté a pravicoví extremisté zdvihají hlavy. Lidé s
odlišnou barvou kůže jsou biti na ulicích, na manifestacích jsou páleny
podobizny Angely Merkelové a Žida. Druhá polovina polské veřejnosti v
ohromení hledí na politiky, kteří kupříkladu tvrdí, že potraty by měly
být protizákonné dokonce i v případech znásilnění, jelikož mnoho dětí se
narodilo jejich matkám po znásilnění německými vojáky během druhé
světové války a přesto z nich vyrostli dobří patrioti. Neviděl jsem k
tomu žádný výzkum, ale zatímco před rokem někteří z mých přátel
uvažovali o emigraci, nyní takřka každý, s kým mluvím, o odchodu uvažuje
a někteří se již začali připravovat.  Nevytýkám jim to. Nedávno jsem
četl Hitlerovu biografii. Řekl bych, že Polsko je nyní zhruba tam, kde
bylo Německo v roce 1934.

中国同志在哪方面没有做错 Kde súdruhovia z Číny neurobili chybu

cina,socializmus,komunizmus,kapitalizmus,obchod

Ste jednotlivec a príliš kritizujete politiku vlády? Dostanete od
polície „pozvanie na čaj“, vysvetľuje mi bývalý novinár Wej-tchao Li.
Nie je to väzenie, je to naozaj pozvanie na čaj, pri ktorom vám
vysvetlia, že vaše reči nie sú v súlade so záujmami štátu. Wej-tchao má
niekoľko priateľov, ktorí už čaj na polícii pili, vo väzení neskončil
žiaden z nich.

Je už sťažujúcich sa ľudí priveľa? Tak sa včerajšie dogmy hodia do
koša a systém mení kurz. Priveľa sťažností na korupciu? Začnú sa vo
veľkom popravovať skorumpovaní úradníci. Milióny sú nespokojné
pre zhoršujúce sa životné prostredie? Prichádzajú miliardové investície
do zelených technológií a dramatické sprísnenie ekologických noriem.

Aj váš mozog z vás robí hlupáka, prečo nám klame – tech.sme.sk

http://tech.sme.sk/c/20104638/aj-vas-mozog-z-vas-robi-hlupaka-preco-nam-klame.html

U miestnite na
stôl malý bod, trebárs bodku na papieri. Posaďte k takémuto stolu
človeka a spýtajte sa ho, ako ďaleko sa drobný bod nachádza. Čo myslíte,
čo vám odpovie?

Intuitívna odpoveď znie, že záleží iba na
vzdialenosti. Tá správna však dodá, že takmer rovnako záleží aj od toho,
či váš dobrovoľník na bod dočiahne.

Jednoducho, ak je bodka v
dosahu (a to platí aj v prípade, že umožníte používať nejakú pomôcku,
trebárs pravítko), ľudia zvyknú vzdialenosť podceňovať. Naopak, ak sa
nachádza mimo dosahu, bude sa vzdialenosť zdať väčšia.

Tento klasický experiment Jessicy Wittovej z polovice minulého desaťročia podľa magazínu Science
ukazuje, ako naozaj fungujú naše mozgy. Že sú to síce celkom šikovné
rozhodovacie stroje v našich hlavách – ale zároveň i stroje, ktoré nás
systematicky klamú, podvádzajú a robia z nás tak trochu hlupákov.

Potvrdzujúce skreslenie a IKEA

O klamstvách
našich mozgov vieme oddávna. S takýmito tendenciami pracovali doboví
politici a rečníci azda už od okamihu, keď vôbec môžeme o rečnení
a politike hovoriť.

Nutkanie hľadať
kauzálne príčiny za akýmikoľvek udalosťami a pridávať im ľudské
vlastnosti zneužívali kňazi a šamani od okamihu, keď vznikol človek. A
už antickí rečníci a politici poznali rétorické a presvedčovacie klamy,
ktoré im pomáhali manipulovať davom.

Označenie kognitívny bias a systematickú prácu s týmito klamami mozgov však priniesli vedci až začiatkom sedemdesiatych rokov.

Amos
Tversky a Daniel Kahneman si všimli, že ľudia nedokážu dobre pracovať
s veľkými číslami a… dnes poznáme desiatky podobných mentálnych
skreslení. Niektoré vyplývajú z používania jazyka a jeho štruktúr, iné
sú evolučne vkódované do našich mozgov, ďalšie sú dané spoločnosťou.
A časom sa vyvíjajú – alebo aspoň ich mená.

Pred piatimi rokmi Michael I. Norton, Daniel Mochon a Dan Ariely podľa štúdie v magazíne Journal of Consumer Psychology zistili, že v našej spoločnosti existuje akýsi „efekt IKEA“.

Toto
rozkošné označenie ukrýva vcelku banálne zistenie: veciam, ktoré si
sami postavíme, pripisujeme oveľa väčšiu hodnotu. Platí to nielen na
nábytok, ale aj, napríklad, na prípady zeleniny dopestovanej na balkóne –
a to bez ohľadu na zdravotné alebo nutričné faktory, ktoré môžete
jednoducho odmerať.

Je nám úplne jedno, či tie veci majú väčšiu hodnotu aj naozaj.

Samé predsudky

Mimochodom,
ak sa vám predchádzajúce tvrdenie nezdá, odmietate ho a veríte vo
vyššiu hodnotu vlastnoručne vytvorených vecí, zrejme sa vo vašej hlave
objavuje ďalší predsudok – takzvaný potvrdzujúci bias, ktorý spôsobuje,
že novým poznatkom prisudzujeme správnosť podľa toho, či potvrdzujú naše
predchádzajúce predsudky a vieru. Ak áno, musia byť intuitívne
správne… a naopak.

Stále sa vám to nezdá? Myslíte si, že podobné vyhlásenia treba ešte poriadne zanalyzovať?

Iste,
poctivá kontrola je vždy dobrá. No zároveň narážame na ďalšie
skreslenie, veľmi typické práve pre vedu a vedcov – asymetrická
pozornosť.

Aj výskumníci zakladajúci si na svojej racionalite
totiž mávajú tendenciu precíznejšie a podobnejšie skúmať dáta, ktoré
odporujú ich hypotéze. Podrobujú ich dôkladnejšej analýze a viac hľadajú
chyby. Dôkazy podporujúce ich vlastné tvrdenia až tak poctivo
neskúmajú.

(V prípade vedy to ale nemusí viesť nevyhnutne
k zlyhaniu. Obzvlášť, ak kľúčom k vedeckému procesu je práve proces
falzifikácie, vyvracania hypotéz.)

Naše mozgy si jednoducho
upravujú svet okolo nás. Krivia nám vnímanie a klamú nás, ako už ukázal
príklad s úplného úvodu tohto textu. Vzdialenosť (presnejšie, ako sa nám
subjektívne javí) ovplyvňuje aj to, či sme mali úspešný alebo neúspešný
deň, akí sme starí alebo unavení.

Dokonca fakt, či nesieme na našom chrbte ťažký batoh, podľa štúdie v magazíne Visual Cognition určuje, ako strmý sa nám svah zdá.

A platí to nielen na ľudí. Experimenty už dávnejšie ukázali, že podobné predsudky môžu spôsobovať vážne problémy pri testoch so zvieratami.

Myslieť pomalšie

Aké je teda poučenie?

Náš
mozog nás klame a pokúša sa z nás každodenne urobiť hlupákov. Nechce
nám škodiť, tie dôvody sú vcelku rozumné – i keď výsledky ani náhodou
rozumné nie sú.

Podobné skreslenia a predsudky nás majú chrániť
a v evolučnej lotérii sa ukázali ako úspešné (alebo aspoň o trošku
úspešnejšie) stratégie prežitia. Pomohli nám rýchlejšie sa rozhodovať,
pomáhali nám vyhýbať sa zbytočnému riziku i nepreceňovať svoje sily.

Neželaným
dôsledkom je však fakt, že v našich mozgoch fungujú stále. A to aj
v podmienkach, pri ktorých už nemajú žiadne evolučne výhodné
opodstatnenie… ak nie ste práve politikom a nehodí sa vám s všetkými
týmito znalosťami vedome a oportunisticky pracovať.

Dôležité však
je uvedomiť si, že veci, ktoré máme nutkanie tvrdiť, ktoré sa nám na
prvý pohľad páčia a ktoré sa nám zdajú byť blízko alebo ďaleko, ľahké
alebo ťažké, takými jednoducho nemusia byť.

Len potrebujeme pribrzdiť, nahradiť rýchle myslenie myslením pomalým (ako píše Kahneman). A používať ho.

Tento
text je úvodným článkom k novej sérii článkov o chybách myslenia
a zlých argumentoch.  Na tech.sme.sk začne týždenný seriál vychádzať
čoskoro.

Should hospitals protect from geopathogenic zones? – PubMed – NCBI

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18286249

http://www.pseudocast.sk/pseudocast-26/
Veľká Téma : Geopatogénne zóny

The belief that geopathogenic zones exist and could cause morbidity is
widespread. It is increasing even among physicians. Presently, in health
care it is going to even gain an economical dimension by causing
investment costs for claimed protective means and by influencing
hospital planning, design and management. Therefore, this issue is no
longer just a private borderline issue but has become publicly relevant.
In view of the fact that relevant studies are lacking, it deserves
scientific clarification. In a double-blind study this hypothesis was
tested by two different approaches: First, it was investigated whether
location-bound biologic effects could be identified at all. To remain
independent from dowsers, an investigation area of 35 m(2) was chosen
which was large enough to ensure the presence of at least one postulated
adverse zone. This area was scanned in 0.5 m intervals by monitoring
bioparameters such as skin resistance, reaction time and heart rate
variability in 43 volunteers. Skeptics were excluded. Location-dependent
changes were investigated by point-by point analysis of local data
distributions and by analysing the two-dimensional spatial distributions
of the measured bioparameters by cross-correlation analysis. In a
second approach, 5 independent experienced dowsers were asked to locate
geopathogenic zones within the area both to verify the adequate choice
of the area and to correlate the pattern of dowser’s scorings with the
patterns of biosignal distributions. Neither of these approaches showed
statistical significant differences. The investigation did not confirm
the hypothesis that local geopathogenic zones existed and, hence, would
need protective actions.