Archív kategorií: Nezaradené

Nezaradené

Vo videu Českej televízie s názvom „Utajená data“ je toľko nezmyslov, že sa všetky ani nezmestili do Zdravotnického deníku

https://www.facebook.com/bezpecne.ockovanie/photos/a.147311735463064.1073741828.146752628852308/367237616803807/?type=1
Vo
videu Českej televízie s názvom „Utajená data“ je toľko nezmyslov, že
sa všetky ani nezmestili do Zdravotnického deníku, tak doplníme aspoň
niektoré:

1. MUDr. Gandalovičová, matka chlapca s autizmom,
lamentuje nad tým, jak to médiá tutlajú, že na iCNN to zatrhli.
Nezatrhli, antivax články tam stále visia. Ale v celku je to jedno,
pretože samotné CNN o tejto štúdii napísalo článok. Gandalovičová
sa topí v konšpirácii s názvom „bigfarma“. Čo sa týka našich – českých
alebo slovenských – médií, nepovažujeme sa síce za médium, ale na našich
stránkach Neverím mýtom o škodlivosti očkovania a Lovci šarlatánov sme zverejnili na túto tému pomerne rozsiahly článok, antivaxermi nepovšimnutý.

https://www.facebook.com/bezpecne.ockovanie/posts/283107691883467

https://www.facebook.com/LovciSarlatanov/posts/354684011374848

2. Potom je tam záber na diskusiu v snemovni, kde si antivaxeri lámu
hlavu nad tým, prečo narastá výskyt autizmu. Je to hlavne preto, lebo sa
zmenila jeho diagnóza.

https://bezpecneockovanie.wordpress.com/2014/07/05/autizmus-s-ockovanim-nesuvisi/

3. ČT komentuje, že kombinované vakcíny nie sú dobré pre kojencov, že
im to rozvráti imunitný systém. A to zaklincuje pavedkyňa Strunecká tým,
že sa podáva veľmi veľa, až 30 ! antigénov v rámci očkovania, že „dřív
to nebylo“. V minulosti to bolo viac než 3000 antigénov v DTP vakcíne.
Celé je to však nezmysel, pretože dieťa je už od narodenia vystavené
oveľa viac antigénom v jeho okolí alebo napr. v rámci jeho mikroflóry v
čreve – tam by sa tých antigénov nedopočítala.

http://pediatrics.aappublications.org/content/109/1/124.full

4. Kolegovia z Kanady Struneckej našli v mozgu dievčat, ktoré zomreli
po očkovani HPV vakcínou, hliník s DNA HPV vírusu. Hliník? To je ale
prekvapenie, ten tam je už pred narodením. DNA HPV vírusu? S tak
citlivými metódami, ktoré použili autori, ho nájdete aj tam, kde nie je.
Hovorí sa tomu falošne pozitívny výsledok. A ževraj to bol dôkaz toho,
že HPV vakcína bola príčinou tých úmrtí. Kolegovia z Kanady nič také
nedokázali.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1474938/

http://www.nzdoctor.co.nz/media/2003295/response_to_theories_by_lee_and_shaw_final_180912.pdf

5. Strunecká: „adjuvanty se nikdy neužívali v takovém rozsahu“.
Užívali. Stará DTP vakcína mala viac než dva-krát viac hliníka ako
dnešná hexavalentná vakcína.

http://www.ockovacienoviny.sk/wp-content/uploads/2013/09/Hliník-vo–
vakc%C3%ADnach.pdf

6. Gandalovičová: „vyhrané soudní spory“ 83 prípadov autizmu v USA –
tie prípady neboli odškodnené za autizmus z očkovania, ale za
encefalitídu alebo encefalopatiu po očkovaní podľa definovaných kritérií
Amerického odškodňovacieho programu.

http://www.medscape.com/viewarticle/742471#vp_2

7. A pani Candigliota zase ide svoje… hlásia sa len dve percentá
nežiaducich účinkov, a že teda o očkovaní nevieme nič. To je však tzv.
pasívny surveillance, okrem toho sa robí mnoho štúdií, už pred zavedením
vakcíny, kde sa hlási úplne všetko.

http://www.hbockovanie.blogspot.cz/2014/02/sme-pokusnymi-kralikmi-farmafiriem.html

8. Risk vs benefit – odporúčame pani Candigliote, nech si načíta niečo o
tom, proti čomu sa očkuje, a príbalové letáky a nech si to porovná. Ak
je to komplikované, existujú porovnávacie tabuľky vytvorené odborníkmi,
ktoré sú voľne dostupné na internete. Benefit vs risk je jednoznačne v
prospech vakcín.

http://www.msss.gouv.qc.ca/sujets/santepub/vaccination/index.php?id=197%2C239%2C0%2C0%2C1%2C0&tableausynthese_en

9. Candigliota sa ku koncu zamýšľa nad tým, či má jednotlivec
potenciálne ohroziť svoje zdravie očkovaním v prospech celku. To je
ďalší bullshit. Očkovanie je prospech nielen pre celok, ale aj pre
jednotlivca, nikto nikoho nenúti, aby ohrozoval svoje zdravie. To je argument postavený na hlavu.

Viac viz ZD:

http://www.zdravotnickydenik.cz/2015/06/jak-hluboko-klesla-ceska-televize-az-ke-konspiracnim-teoriim-o-zdravi/

Celá relácia Českej televízie: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10782831463-nedej-se-plus/

Nezaradené

komunizmus – ako bolo

Babičko, povídej
9.6.2015 · Martin Malý ·
http://www.misantrop.info/babicko-povidej

Komunisti rozjeli na webu „zanechme předsudků vůči komunistům“ nechutnou dezinformační kampaň. Začali článkem „Babičko – povídej….„, kde jako že důchodkyně vypráví, jak se měla za socialismu dobře. Bába má zjevně sklerózu jak čepici, a navíc silně selektivní, protože zapomíná půl reality a ze vzpomínek si vybírá jen to, co se blýská… Pojďme si to tedy říct celé, ano?

A tak jsem si posadila vnoučata kolem sebe a začala…

Když jsem se narodila, bydleli moji rodiče ve státním bytě, kde platili 70,- Kč měsíční nájem. Žádný fond oprav se neplatil, když se něco pokazilo a nebo byla potřeba větší oprava, šla jsem na národní výbor a podala žádost. Nemohla jsem si objednat pana instalatéra Kalendu, to musel udělat národní výbor, a objednal ho přes OPBH, kde tehdy byli všichni ti řemeslníci, a ti věčně neměli čas, takže když se něco pokazilo, tak jste čekali třeba půl roku, než někdo přišel. No a pak třeba přišel, ale neměl těsnění, protože zrovna nebylo. Takže jsem musela jít za panem Kalendou a šoupnout mu flašku a krabičku Spart, aby přišel dřív a přinesl si i to těsnění, jenže to se nesmělo, protože kdyby na to panu Kalendovi přišli, tak by měl problémy a přišlo by se na to, že to těsnění krade jinde na stavbě.

Jesle, školku, základní, střední i vysokou školu jsem měla zcela zdarma. Všechno to platil stát, který ty peníze měl z daní. Lidem dal za jejich práci to, co někdo na vládě naplánoval. Řeklo se: Ty jsi účetní, ty budeš mít 800 Kčs měsíčně, a měli jste 800 Kčs, bez ohledu na to, jestli jste byli lajdáci, nebo dříči. Pracovali jste vlastně pro stát, a stát vám pak trochu peněz dal, a ze zbytku platil různé dotace. Pěkné zimní kozačky stály 190,-, zimní bunda 250,- a vstupné třeba do kina 3,-. Do divadla to bylo 15,-. Pobyt na letním táboře, který trval 3 týdny s celým zabezpečením i s výletem stál 200,- tedy čtvrtinu platu. Dneska jsou ceny sice vyšší, ale taky vzrostly příjmy, a tak je jen málo věcí, kterých si dnes můžete dovolit míň. Zase je aspoň můžete koupit, dřív se běžně stávalo, že prostě nebyly k dostání. I když jste na ně měli peníze, tak jste si je koupit nemohli.

Chodila jsem do “pionýra” – měl řadu kroužků – turistický, výtvarný, pěvecký, pohybový, divadelní – kde jsme se mohli vyžívat zcela zdarma ve svých zájmech a zálibách a rodiče měli jistotu, že je o nás dobře postaráno. Musela jsem tam chodit, protože kdybych tam nechodila, tak by moji rodiče měli v kádrových materiálech napsáno, že se neangažují, a pak bychom třeba na tu opravu nečekali půl roku, ale rok, a já bych se taky třeba nedostala na střední školu, i kdybych měla samé jedničky.

Když jsem ukončila vysokou školu, musela jsem si vybrat z několika nabídek, kam nastoupím do práce. Dvě byly přímo v místě, kde jsme bydleli, další mimo náš okres. Ti, kteří se angažovali, vstoupili do KSČ a chodili do průvodů, tak mohli být blízko, ti ostatní dostali práci někde bůhvíkde a stěhovali se.

Rodiče měli naprostou jistotu v zaměstnání, vždy věděli, že mají zajištěnou práci i výdělek, nikdy se nestalo, že by nedostali v určitý termín výplatu a nebo, že by je propustili a oni nemohli najít další práci. Všichni totiž museli mít práci, a tak se dělaly i úplné nesmysly a zbytečnosti, jen aby byla pracovní místa. Bylo úplně jedno, jestli jste šikovný pracant, nebo lempl – vždy jste dostali své peníze, protože jste na ně měli nárok, a vyhodit vás nemohli. Snad jen když jste kradli materiál ve velkém. Krást v práci drobnosti, to bylo normální.

Vzpomínám si, že se tatínek nepohodl se svým vedoucím – a ten mu to pak kádrově polepil, takže musel jít dělat popeláře. Kádrově polepit znamenalo že do takového spisu, co si tehdy na každého vedli, napsal třeba že otec nadává na režim a že neschvaluje to, že sem vtrhli Rusáci s tankama, a to stačilo k tomu, že o slušnou práci v oboru nezavadil a vzali ho nanejvýš tam, kde to bylo jedno. Naštěstí to bylo už v době, kdy jsem měla vystudovanou VŠ, jinak by mě z ní klidně vyhodili.

Ono to nebylo tak, že byste dělali to, co umíte, že byste třeba pekli housky, a že byste měli pekárnu a lidi by k vám rádi chodili, protože máte nejlepší pečivo. Pokud jste chtěli péct, tak jste museli pracovat pro státní podnik. Soukromé podnikání bylo zakázané.

Do svých 35 let jsem se nesetkala s bezdomovcem (režim je všechny ukryl do psychiatrických léčeben a léčeben dlouhodobě nemocných), s nezaměstnaným (když někdo nepracoval 3 dny, odsoudili ho a zavřeli, proto všichni chodili do práce, i když třeba neměla žádný smysl), s tím, že by v nemocnici nebo v lékárně rodiče a později ani já jsme něco platili – jen za recept 1,- Kč. Zato jste měli jen jeden druh sádry a jeden lék a pokud jste chtěli lepší, nešlo to. Nemohli jste si doplatit. Museli jste ho přes známého lékárníka sehnat, říkalo se tomu „mít pod pultem“, a za to jste mu neoficiálně taky něco zaplatili. Anebo jste zase pomohli vy jemu. Jen jste museli dávat pozor, protože kdybyste někde řekli, že máte lék z dovozu, tak by vás někdo udal, a měli byste problémy vy i ten lékárník.

V obchodech bylo všechno, co jsme potřebovali, akorát to někdy neměli. Potraviny a dětské zboží bylo dotované státem, proto stát neměl peníze na jiné věci. Za 1,- byly tři rohlíky, litr kvalitního mléka, na kterém se než jsem jej přinesla domů z obchodu usadila nahoře centimetrová vrstva smetany a bylo zcela bez konzervantů stálo 3,- Kčs. Za tři dny zkyslo a byla v něm občas nějaká ta jedovatá příměs, jako PCB a podobné. Kvalitní máslo stálo 10,- a za 100,- jsem udělala nákup pro 4 člennou rodinu na tři dny. Zálohu na výplatu jsem měla 400,- a s tím jsem v pohodě vydržela 14 dnů. Dobírku dalších 400 Kčs, takže jsem brala krásných 800 Kčs, a to bylo nějakých peněz. Knihy stály kolem 20,- Kčs, Leninovy sebrané spisy i 5 Kčs, a krásná pohádková obrázková kniha 38,- Kčs, ale to už byl luxus. Některé knihy se ale nesměly prodávat vůbec. Ale hodně jsme i ušetřili, třeba když nebyl toaletní papír, tak jsme nakrájeli noviny a utírali jsme se těma. Nebo tehdy, když nebyly vložky, tak jsme si je samy šily a po použití praly. Neutráceli jsme za pomeranče, ty byly v obchodech jednou do roka, a většinou si je rozebral přímo zelinář, takže na nás nezbyly a když jsme je chtěli, museli jsme mu dát nějaký úplatek, a on nám je pak prodal.

Za popelnice jsme neplatili nic, město je uklízelo zdarma, a taky to podle toho vypadalo. Občas popeláři nepřijeli, protože třeba slavili, a nebo byla zima a nechtělo se jim, takže jsem šla a stěžovala si, a na em en vé mi řekli, že mám jít domů a nedělat problémy.

Nikdy jsem tenkrát neslyšela slovo exekutor, nucená aukce, slovo milionář se nepoužívalo vůbec, protože bohatým lidem komunisti sebrali majetek a vyhnali je někam do pohraničí a pak se ještě dlouho starali, aby se nemohli mít dobře oni ani jejich děti. Ti, co měli našetřeno, o svoje úspory přišli při takzvané reformě. Kdo měl víc peněz, než se komunistům zdálo v pořádku, tomu je sebrali. V Československu sice oficiálně nebyli chudí, ale každý dvanáctý měl plat nižší než polovina průměrného platu. Ale já jsem o tom tehdy nikdy neslyšela. V novinách se to psát nesmělo, a ono bylo lepší takové věci neříkat a nezajímat se o ně. Radši mlčet a do ničeho se nemíchat. Jakmile jste se o něco takového zajímali, tak jste měli problémy.

Peníze se počítaly maximálně na tisíce. Náš nový dům, který jsme si postavili, stál se vším všudy necelých 300 000,- a to jsme ještě dostali bezůročnou půjčku od státu a dotaci. Musela jsem obíhat úřady a podmazávat – tenhle láhev, tomuhle kýtu, tamtomu obálku. Novomanželská půjčka byla 30000,- bezúročná, pořídili jsme za ni vše potřebné do domácnosti – nábytek, vybavení, spotřebiče. Na ledničku jsme čekali třičtvrtě roku, ale ta radost, když jsme ji nakonec dostali! Za každé narozené dítě se nám pak snížil dluh o několik tisíc, dostali jsme porodné, za které se dal pohodlně pořídit kočárek i s celou výbavičkou. Když jsme ve dvě hodiny ukončili svoji práci, v půl třetí už jsme byli doma i s dětmi, které jsme cestou vyzvedli ze školky a celé odpoledne jsme pak jako rodina měli jen pro sebe. Seděli jsme a koukali na televizi, nebo jsme chodili na procházky, protože se nic jiného dělat nedalo. Ani nadávat na poměry, protože za to by vás zavřeli a vaše děti by nemohly na školu. No a v té televizi byly krásné pohádky a slovenské inscenace. Jinak to bylo stále o úspěších kubánských kolchozníků a o návštěvách delegací, takže jsme byli rádi, když Dietl napsal seriál o normálních lidech a mezi řádky zkritizoval, jak se v OPBH šmelí.

Na dovolenou jsme jezdili přes ROH – na tři týdny v Luhačovicích na hotelu Rudý říjen dva dospělí a dvě děti za 270,- Kč – stvrzenku jsem vnoučátkům ukázala, protože ji mám léta schovanou.
Když onemocněla babička, postaral se o ni bezezbytku a zdarma v nemocnici. Já jsem šla a šoupla jsem primáři a sestrám kafe a štrůdl, takže babičku dali na lepší pokoj. Naštěstí to bylo v dobré nemocnici, tam primář dokázal sehnat i teploměry a neměli tam čtyři na oddělení! Když zemřela v šedesáti osmi letech, což bylo v té době normální, protože se kvůli zdevastovanému životnímu prostředí lidé dožívali kratšího věku, bez potíží a půjček jsme mohli vypravit důstojný pohřeb a pořídit jí místo odpočinku i s náhrobkem. Měli jsme vždy všeho dost a protože jsme nemohli nikam jezdit a za co utrácet, tak bylo z čeho šetřit peníze tak, abychom si nikdy nemuseli na nic půjčovat. Bydlení, studium, zdraví, stáří seniorů, pěstování “koníčků”, Vánoce, narozeniny a svátky, dovolená, výlety, oblečení, zařízení domácnosti, auto – všechno se dalo pořídit, pokud jste měli známé, konexe a „tlačenku“. Na auto se čekalo i několik let a byly pořadníky. A nebylo to tak, že byste přišli a řekli, jaké chcete. Prostě jste vzali to, co zrovna měli. Nebo že byste si vybírali z dvaceti značek televizí – měli tři. Buďte rádi, že je vůbec měli.

Když náhodou někdy někdo něco ukradl, lidé se od něj distancovali a z jejich společnosti byl vyloučen, protože se nechal chytit. Jinak se normálně kradlo pořád, hlavně „ze státního“, tedy v podniku. Takový řezník, zelinář, prodavač, ten se měl nejlíp, případnou ztrátu vždycky nějak zakamufloval. Když ho ale chytili, měl smůlu. Ještě horší než kradení ale bylo nadávání na režim. Když jste si stěžovali, že něco není k dostání nebo že předseda národního výboru nějak podezřele rychle staví dům, i když v půlce republiky přeci „nejsou cihly“, a že ty na jeho stavbě jsou nápadně podobné těm, co se ztrácejí na stavbě místního obchodu, tak vás zavřeli taky. Nebo když jste náhodou chválili Ameriku a Západ, nebo když jste řekli, že jsou Rusáci kurvy. Proto museli být všichni opatrní na to, co říkají. Hlavně před dětma a před sousedama. Jeden náš známý, on byl profesor filosofie, měl doma nějaké zakázané knížky a chodili k němu lidi, kterým vysvětloval tu filosofii. A to se nesmělo! To, že jej bez velkých průtahů okamžitě zavřeli, to bylo automatické. Profesor se pak musel odstěhovat a nesehnal nikde práci.

Na poli jsme pěstovali všechno a věčně se nám něco ztrácelo, ale my zase vzali jinde, a tak to nikdo nehlásil. Brambory jsme sklízeli tam, kde jsme je zasadili, taktéž všechnu zeleninu – bez oplocení a hlídání. Museli jsme si pěstovat, co šlo, protože v krámě to bylo buď nekvalitní, nebo napuštěné pesticidama a hnojivama… Na hektar se tehdy hnojilo dvakrát větším množstvím hnojiv než dneska! Trnky v klidu dozrály až do úplné zralosti, nemuseli jsme je sklízet téměř zelené ve strachu, aby nám je někdo ze stromů neukradl. To jsme se spíš báli, že přijde zase nějaká emise a ony seschnou a zajdou. Doma jsme zamykali jen na noc, jinak byly dveře neustále otevřené pro nás i pro sousedy, kdyby něco potřebovali. Nikdo vás nezastřelil – teda kromě pohraničníků, když jste chtěli z téhle skvělé země utéct na zbědovaný západ. No a každý, kdo byl podezřelý, třeba tím, že měl dlouhé vlasy nebo zpíval anglické písničky, byl automaticky vyobcovaný, a tehdejší policie, které se říkalo Bezpečnost, si s ním mohla dělat co chtěla. A když snad náhodou takový živel pípnul něco o tom, že má třeba právo na obhájce nebo na spravedlivý soud, tak se příslušníci vébé smáli, až se za pendreky popadali.

Sousedé si pomáhali a měli k sobě blízko. Dokonce když jste chtěli jet k moři, nebo když jste chtěli, aby vaše děti šly na lepší školu, tak je soudruzi obešli a ptali se jich na vás, na to, jak žijete, jestli nemáte protistátní řeči, a když náhodou nějaký soused řekl, že nevyvěšujete vlaječky a večer posloucháte zahraniční rádio, tak jste nejeli nikam. A když už jste někam jeli, tak si vás moc dobře hlídali, abyste neutekli. Museli jste odevzdat vojenskou knížku a občanku a dostali jste jen tolik peněz, kolik vám dovolili, a za ně jste v té cizině mohli tak akorát koupit dětem zmrzlinu. Jedlo se tedy to, co jste si přivezli s sebou.

Je nová doba – a já ráda zapomínám a vyprávím dětem “pohádku”, které nechtějí věřit. Příště tu o strejdovi Arnoštovi, co se nevrátil z Jáchymova a o babičce Anežce, které komunisti sebrali barák a tři krávy… Tomu taky nebudete věřit!

Nezaradené

Pár detailov – Dôchodkový systém v Nemecku

https://dennikn.sk/blog/dochodkovy-system-v-nemecku
Peter Cmorej

Nemecký dôchodkový systém je postavený na troch pilieroch. Prvý pilier je štátny priebežne financovaný systém. Druhý pilier v nemeckej terminológii znamená zamestnávateľské penzijné schémy. Zakladá sa na iniciatíve zamestnávateľov. Účasť na systéme je obyčajne dobrovoľná, zriedkavo sa vyskytujú povinné systémy založené na kolektívnych zmluvách. Napríklad vo verejnom sektore sú týmto systémom krytí všetci zamestnanci. Tretí pilier znamená rôzne formy individuálneho sporenia.

Na celkovom dôchodku súčasného dôchodcu sa tretí pilier podieľa asi 22%, podiel 8% má druhý pilier a dominantný význam má prvý pilier, 70%[1] [2]. Existenčná závislosť dôchodcov od štátneho pilieru je problém, ktorý si nemecká vláda uvedomuje. Nemecký systém je už niekoľko rokov technicky v stave bankrotu: už v roku 2001 musela byť zhruba pätina jeho výdavkov dotovaná príjmami z dane z pridanej hodnoty[3]. Výdavky na dôchodkový systém sú vo výške 11,3 % HDP[4] a miera náhrady príjmu sa dlhodobo znižuje. Naopak, odvodové zaťaženia sa zvyšuje. Nemeckí politici už dlho hovoria o vybudovaní dodatočného piliera na kapitalizačnom základe.

Podľa prieskumov je drvivá väčšina mladých Nemcov zmierená s faktom, že budú mať nízky štátny dôchodok. Vlastné finančné zabezpečenie je tak  pre mladých občanov veľmi dôležité[5]. Aj preto je miera úspor nemeckého obyvateľstva pomerne vysoká. V roku 2011 tvorili úspory nemeckého obyvateľstva 181,8 % HDP[6]. Podobné dôchodkové systémy, s rovnakými problémami nájdeme napríklad v Rakúsku alebo vo Francúzsku.
Axiómy, fakty a tézy

    Príbehy o bezstarostných nemeckých dôchodcoch sú minulosťou. Mladí Nemci od štátu veľa nedostanú.

Tento blog je súčasťou série o druhom pilieri, ktorej zámer a obsah nájdete v tomto blogu.

 

[1] spracované podľa: M.E.S.A.10 (2002): „Analýza dôchodkového systému v SR“. Bratislava: M.E.S.A.10, str. 21, dostupné: http://www.petergonda.sk/upload/pdf/analyza_doch_systemu.pdf, dňa 14.6.2011

[2] OECD (2013): „Pensions at a Glance 2013: Retirement-Income Systems in OECD and G20 Countries“. OECD Publishing, ISBN 9789264203938, dostupné: http://www.oecd.org/germany/OECD-PensionsAtAGlance-2013-Highlights-Germany.pdf, dňa 30.4.2015

[3] KOHOUT, Pavel (2004): Velký průběžný důchodový omyl, http://finweb.ihned.cz/c1-14663050-pavel-kohout-velky-prubezny-duchodovy-omyl, dňa 3.4.2011, vlastný preklad

[4] OECD (2013): „Pensions at a Glance 2013: Retirement-Income Systems in OECD and G20 Countries“. OECD Publishing, ISBN 9789264095236, dostupné: http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance-2013/germany_pension_glance-2013-57-en, dňa 13.5.2015

[5] spracované podľa: GOLA, Petr (2010): Důchodové podmínky v Německu, http://www.investujeme.cz/clanky/duchodove-podminky-v-nemecku/, dňa 12.6.2011

[6] Eurostat, dostupné:  http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Table_Households_financial_assets_as_a_percentage_of_GDP,_2007-2011.png, dňa 16.5.2015

Nezaradené

Stav – ZmluvaParser

Prve zdokumentovanie stavu projektu Zmluva Parser

tento projekt som zacal priblizne pred rokom, kedy som sa zucastnil na instruktazi Aliancie Fair Play (AFP) ako tagovat zmluvy ktore generuje Slovensky Pozemkovy Fond (SPF).

Moj povodny plan bol program ktory nacita zmluvu z PDF suboru, zanalyzuje ju, a poda vystup ktory bude napomocny rucnemu parsovaniu, pripadne vystupom budu data ktore mozu ist priamo do databazy. Cielom boli tieto veci:

1) textovy vystup – prehladavatelny text rozdeleny na odseky (paragrafy) tak ako v dokumente
2) textovy vystup – bez diakritiky pre lahsie vyhladavanie
3) klucove slova – najdenie textov ako napriklad „vymera 1200 m3“ aby tieto boli priamo dostupne
4) klucove slova – nazvy miest, pretoze tie su tiez dolezite, napriklad „Solosnica, okres Malacky“
5) zvyraznenie (vyfarbenie) klucovych slov v PDF
6) ratanie plochy ktora bola vyciernena
Stav po roku je, ze sa mi podarilo pouzit kniznicu ImageMagick a Tesseract OCR na vyber textu z PDF, zmenu textu na bez-diakritikovy (pomocou ICU kniznice) parsovanie klucovych slov, a aj zvyraznenie najdenych klucovych slov v PDF, teda na splnenie bodov 1-5.

Aktualne sa snazim dokonceny nastroj pouzivat pri tagovani.
Problemom je, ze kvalita vstupnych PDF je nizka a text je casto trochu tazsie citatelny pre cloveka a o to viac pre pocitac. Preto je kvalita textu ktory ziskam z PDF velmi nizka (napriklad namiesto textu „Kupujuci: Igor Mrkvicka, Andrea Mrkvickova“ ziskam text „Kuxpujc:: Ig or M kvxcka, Amdxea Mrkxvickova“ co znizuje pouzitelnost nastroja. Jednak sa nedaju spravne najst klucove slova (napriklad v tomto pripade klucove slovo „kupujuci“), a jednak nieje nastroj pouzitelny na vyhladavanie, alebo kopirovanie zoznamu kupujucich do tagovacieho nastroja.

Dalsim planom je teda zlepsovanie procesu OCR – ziskavania textu z PDF bud automatizovanou upravou obrazkov, alebo ladenim parametrov OCR kniznice.

Program
 Miro

tags:program,afp,ocr
Nezaradené

Letaky, druhy pilier, socialna poistovna

Aj mna nahnevala druha obalka od Socialnej poistovne, na troch stranach
tam manipulativne a jednostranne vysvetluje, ze treba vystupit z druheho
piliera. Ziadne vyhody a nevyhody, ziadne popisanie kedy sa oplati
zostat a kedy sa oplati vystupit – nie, iba vystup. A letaky platime
samozrejme z dani.

http://ekonomika.sme.sk/c/7838571/na-kampan-proti-druhemu-pilieru-mohli-ist-statisice-eur.html
Koľko stojí Sociálnu poisťovňu tlač a distribúcia letákov nabádajúcich na vystúpenie sporiteľov z druhého piliera?

Sociálna poisťovňa, ministerstvo práce ani Slovenská pošta nechcú stále nič povedať.

Keďže nie je známa suma, ktorá by odzrkadľovala cenu za tlač a
distribúciu letákov k druhému pilieru, obrátili sme sa na odborníkov.

Kvalifikovaný odhad nákladov sa môže pohybovať dohromady okolo 300-tisíc
eur s DPH za dve várky letákov. Pre denník SME to potvrdil odborník na
marketing a reklamu Igor Brossmann.

http://ekonomika.sme.sk/c/7840729/brusel-predpoveda-slovensku-hrozbu-dochodcov-caka-chudoba.html

„Správa Európskej komisie je určite pádnym dôvodom, aby si každý so
zdravým rozumom uvedomil, že fakty hovoria o budúcich dôchodkoch niečo
iné ako Sociálna poisťovňa,“ komentuje analytik Michal Nalevanko, ktorý
sa venuje dôchodkom.

Podľa neho je riešením individuálne sporenie a investícia do seba. Iba
tak si človek, nezávisle od štátu, zabezpečí slušný dôchodok.
Budú sa znižovať?

Otázkou ostáva, ako na správu Európskej komisie zareaguje slovenská
vláda. Ak chce, aby dôchodky naďalej pokrývali aspoň polovicu priemernej
mzdy, môže zvýšiť dane a odvody, ale aj odstrániť niektoré benefity.

Možností je veľa. Štát môže zvýšiť počet rokov, ktoré sú potrebné na
priznanie dôchodku, ale aj zrušiť niektoré opatrenia, napríklad vianočné
príspevky,“ hovorí analytik Ján Šebo z Univerzity Mateja Bela v Banskej
Bystrici.

Takisto môže zlepšovať podnikateľské prostredie na Slovensku a vytvárať podmienky na rast platov, dopĺňa Nalevanko.

Poslednou, no veľmi nepopulárnou možnosťou je aj znižovanie dôchodkov.
Na otázku, či k nej štát pristúpi, rezort práce neodpovedal.

Nezaradené

homeopatia respektive jej zakladatel je za vakcinaciu

Iba taka zaujimavost na ktoru som narazil – homeopatia respektive jej zakladatel je za vakcinaciu

Peter Antony Goodwin Fisher about homeopathy people being against vaccination:
<i>This is not part of homeopathic tradition.
Homeopathy was actually invented in same year as vaccination – 1796 – and Hahnemann – the founder of homeopathy he wrote a lot so if you want to find him contradict himself you can but on one thing he never contradicted himself on vaccination he was 110% in favor of vaccination.
So lets be quite clear – homeopathy is not anti-vaccination.</i>

Peter Antony Goodwin Fisher, FRCP (b. 1950)
is a prominent figure in the international homeopathic medical community, contributing on multiple fronts to the investigation, practice and propogation of homeopathy.
He currently serves as Clinical Director and Director of Research at the Royal London Hospital for Integrated Medicine, Europe’s largest integrative medical facility.
He is editor-in-chief of Homeopathy, a Medline indexed medical journal.

vybrane z Homeopathy debate – Ben Goldacre v Peter Fisher
https://www.youtube.com/watch?v=DKEtHtl97D0

Nezaradené

Lunik 9 historia

A ako tak citam http://www.cassovia.sk/lunik9/ tak je to miesto kde cielene vystahovavaju problemove rodiny. Citam tiez ze je tam slaba vybavenost (Mestská časť Lunik IX má jednu základnú školu s kapacitou 300 žiakov, ktorú v súčasnosti navštevuje asi 650 detí)

A mozeme za to pravdepodobne sami, kedze je to planovana segregacia (ak je ten text z clanku pravdivy):
Mestská časť Lunik IX bola pôvodne projektovaná ako sídlisko, ktoré,
podľa vyjadrenia starostu Jozefa Šanu, mali obývať predovšetkým vojaci,
policajti a Rómovia.

tags:rom,kosice,lunik

Nezaradené

The Efficacy of Acupressure for Symptom Management: A Systematic Review

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3154967/
The purpose of this paper was to review randomized controlled trials (RCTs) that investigated the efficacy of acupressure for the management of symptoms.

Acupressure may be a useful strategy for the management of multiple symptoms in a variety of patient populations, but rigorous trials are needed. Inclusion of acupressure as an intervention may improve patient outcomes.
tags:study,acupressure,studia,akupresura

Nezaradené

Elektronizácia slovenských úradov za stovky miliónov eur trvá už takmer 9 rokov. Výsledok? Z vyše 60-tich projektov sa podarilo dokončiť len dva.


Aj tie majú podľa Riadiaceho orgánu len minimálny vplyv na bežných
ľudí. Možnosť jednoduchšie komunikovať s úradmi cez internet má pritom
pocítiť práve verejnosť. Na dokončenie projektov má štát už len 7
mesiacov.
Písal sa rok 2006, keď bol schválený
Operačný program Informatizácia spoločnosti, ktorý mal za vyše 700
miliónov eur premeniť slovenské úrady na moderné, digitalizované
inštitúcie. Výpisy z katastra nehnuteľností, evidovanie sa medzi
uchádzačov o prácu, žiadať o dávky v hmotnej núdzi, elektronická
zdravotná karta, elektronické recepty na lieky – to je len zlomok zo
stoviek služieb, ktoré sú aj o 9 rokov neskôr stále iba fikciou. 540
miliónov eur, ktoré však do projektov už natiekli sú realitou. Z celkovo
64 projektov sú dosiaľ ukončené dva. Do konca roka však majú byť hotové
všetky.

Napríklad už teraz je jasné, že Katastrálny úrad tento
termín nestihne – a v projekte za 34 miliónov eur všetky sľubované
služby pre verejnosť spustí až v marci 2017. Európska únia môže povoliť
dofinacovať projekt z nových eurofondov – podľa Gabriela Rusňáka z
Ministerstva financií sa tak ale stane len v ojedinelých prípadoch. V
decembri neukončeným projektom preto hrozí, že budú musieť časť,
prípadne všetky prostriedky vrátiť. „Taký projekt, ktorý by nemal
ukončené aktivity, by mohol prísť o prostriedky.“

Išlo by o
milióny. „Aj zlomok zo služieb, ktoré už boli spustené, majú minimálny
dosah na občana,“ priznáva riaditeľ Riadiaceho orgánu OPIS Peter
Kostolný. Európsku komisiu pritom bude musieť presvedčiť o reálnom
prínose projektov. V zavádzaní elektronických služieb sme aktuálne podľa
jej rebríčka posledný z celej Európskej 28. „Do konca roka urobíme
veľký skok, verím, že sa týmto skokom dostaneme na predné priečky,“
odpovedá Kostolný na otázku, či sa Slovensku podarí za 7 mesiacov
dobehnúť to, čo nestihlo za 9 rokov.

Za dokončovaním projektov v
časovej tiesni je podľa riaditeľa konferencie o informatizácií verejnej
správy, ITAPA, Michala Ivantyšina aj nezvládnutý manažment. Takmer 90%
vedúcich IT pracovníkov nemá vzdelanie na riadenie projektov. Vyše 90%
ich ani za posledné tri roky takéto školenie neabsolvovalo:
Čerpanie
eurofondov na informatizáciu sprevádzajú aj pochybenia pri verejnom
obstarávaní. Nad rámec z prípadných sankcií za neukončenie projektov
hrozí, že nám Brusel nepreplatí 100 miliónov eur. Prípadmi sa zaoberá
Úrad pre verejné obstarávanie.

https://www.facebook.com/spravodajstvo.rtvs/photos/a.1429399367320881.1073741828.1428899270704224/1565679997026150/?type=1

Nezaradené

Utecenci – slovensko a okolie

https://dennikn.sk/147589/zo-slovenska-utieklo-milion-emigrantov/

Zo Slovenska utieklo milión emigrantov, teraz má problém prijať 785 utečencov

Za 150 rokov utekali z dnešného územia Slovenska státisíce ľudí. Väčšinou pred chudobou a diktatúrami. Dnes utečencov odmietame, i keď sú ich iba stovky.
Juraj Koník
31. máj 2015 16:01   

Len v troch veľkých emigračných vlnách odišlo zo Slovenska za posledných 150 rokov asi milión obyvateľov, prijali ich zväčša na Západe. Aj dnes žijú státisíce občanov Slovenska v bohatších západných krajinách, len v Česku, Veľkej Británii, Nemecku a Rakúsku ich pracuje či študuje okolo štvrť milióna. Slovensko má však teraz problém prijať 785 utečencov.
Koniec 19. storočia

Prvá veľká vlna, veľká väčšina do USA. Neexistujú štatistiky od úradov v Uhorsku, podľa údajov amerických prístavných úradov však v rokoch 1880 až 1898 z Uhorska odišlo do USA vyše 380-tisíc ľudí. Nie je presne jasné, koľko z nich odišlo zo Slovenska. No neskoršie štatistiky ukázali, že zo všetkých uhorských emigrantov bola zhruba štvrtina z územia Slovenska. Po takomto prepočte zo Slovenska mohlo odísť vyše 100-tisíc emigrantov.

Koniec Uhorska: 1899 až 1918

V amerických štatistikách už evidovali aj národnosť a tak jasne vieme povedať, že odišlo 480-tisíc obyvateľov z územia Slovenska. Najviac v roku 1907, 47-tisíc. Aj v tomto období ešte prevažná väčšina emigrantov z Uhorska odchádzala do Spojených štátov, americké údaje sú veľmi blízko k celkovému počtu emigrantov.
Za Československej republiky

Emigráciu pribrzdila prvá svetová vojna a kvóty USA. Slováci tak viac smerovali do Kanady aj do iných krajín. Demografi a sociológovia už z tohto obdobia majú údaje o emigrácii obyvateľov Slovenska do krajín celého sveta, nielen do USA. Počas existencie prvej Československej republiky emigrovalo takmer 205-tisíc obyvateľov Slovenska.

Výskumníci nevedia presne povedať, koľko ľudí utieklo zo Slovenska počas druhej svetovej vojny. Krátko po nej prišla ďalšia vlna emigrácie – po komunistickom prevrate v roku 1948. V rokoch 1948 až 1950 podľa tajnej správy vtedajších ministrov vnútra ušlo 23-tisíc občanov Československa. Presný údaj za obyvateľov Slovenska nie je.
Invázia v auguste 1968

Ďalšia veľká emigračná vlna prišla po okupácii Československa vojskami Varšavskej zmluvy. V rokoch 1968 až 1970 odišlo podľa niektorých odhadov až vyše stotisíc obyvateľov krajiny. Z toho pomerne málo zo Slovenska – podľa archívov ŠtB vyše 11-tisíc.
Emigrácia spolu za komunizmu

Nelegálna emigrácia z komunistickej ČSSR bola neprístupným údajom. Až dlho po Nežnej revolúcii odborníci poskladali počty ľudí, ktorí utiekli za hranice. V rokoch 1948 až 1989 emigrovalo z územia Slovenska spolu 126 – až 136-tisíc ľudí. Utekali do Škandinávie, Nemecka, Rakúska, Veľkej Británie aj USA a Kanady.
Odchod za prácou a štúdiom

Obyvatelia Slovenska stále odchádzajú za prácou a štúdiom na západ, najčastejšie do Česka, Veľkej Británie, Nemecka a Rakúska. V roku 2013 bolo len v týchto štyroch krajinách 238 308 občanov Slovenska.

Utečenci

Slovensko má podľa kvóty Európskej komisie prijať 785 utečencov.

Hlavný zdroj: Milan Bahna: Migrácia zo Slovenska po vstupe do EÚ

Nezaradené

Róbert Fico pred voľbou prezidenta – nesplnené sľuby

Platy sestier – neboli zvýšené tak ako sľuboval:
http://www.webnoviny.sk/fotografie/1138211/650xH/zdravotne-sestry.jpg

http://www.webnoviny.sk/spravy/clanok/786211-sestry-cez-bilbordy-vyzyvaju-roberta-fica-na-plnenie-slubov/
http://ekonomika.sme.sk/c/7090449/sestry-cez-billboardy-vyzyvaju-fica-na-plnenie-slubov.html

Privatizácia je zlo – ale aj tak [b]podpisuje privatizovanie slovenského Telekomu pre nemeckú firmu[/b]
http://ekonomika.sme.sk/c/7102239/fico-tajne-podpisal-memorandum-o-dopredaji-telekomu.html
http://ekonomika.sme.sk/c/7103818/fico-tajnosti-kritizoval-teraz-s-nimi-startuje-privatizaciu-telekomu.html

aj napriek dividendam:
2009: http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/190962-stat-dostane-zo-slovak-telekomu-dividendy-viac-ako-180-milionov-eur/
2010: http://www.zive.sk/slovak-telekom-vyplati-akcionarom-dividendy-1329-miliona-eur/sc-4-a-287878/default.aspx
2012: http://ekonomika.sme.sk/c/6363391/telekom-vyplati-statu-na-dividendach-45-milionov-eur.html

Nezaradené

Vakcinacia – rozhovor s epidemiologičkou Henrietou Hudečkovou

…
Podľa odporcov očkovania spôsobuje hliník vo vakcíne aplikovaný do svalu alergie, astmu, spúšťa autoimúnne ochorenia či autizmus.

Pri svojej kampani vo voľbách za senátora Kalifornie v roku 2003 Arnold Schwarzenegger prisľúbil, vzhľadom na vzostup počtu autistických detí, že v prípade zvolenia zakáže používať vakcíny s obsahom thiomersalu. Po nástupe do funkcie sľub dodržal a vakcíny s thiomerzalom zakázal.  Aj napriek zákazu thiomersalu vo vakcínach sa v Kalifornii výskyt autizmu nezmenil a stúpa tak ako v štátoch, ktoré thiomersal stále používajú. A to isté sa dá povedať aj o cukrovke a záchvatových ochoreniach mozgu. To, že sa to nepotvrdilo, to už oni nepovedia.
…
V jeho rozhodnutí sa okrem iného udáva: „Autizmus je obávaná diagnóza, ktorá spôsobuje rodinám nespočetné ťažkosti, ale obviňovanie očkovania bez dôkazov iba ubližuje ostatným rodinám, ktoré môžu byť natoľko vystrašené, že nedajú svoje deti očkovať. Deťom s autizmom by viac pomohlo, keby finančné prostriedky, ktoré dávajú aktivisti právnikom, venovali výskumu na objasnenie pravých príčin autizmu.“
…

a vela dalsich zaujimavych informacii
http://www.etrend.sk/ekonomika/ockovanie-kolektivna-imunita-je-v-ohrozeni-epidemia-je-realna-varuje-expertka.html

tags:vakcina,vaccine

Nezaradené

rape culture

X:ja by som bol radsej, keby moja pubertalna strnastrocna dcera dostala poucenie o tom, ze sa nema spravat a obliekat vyzyvavo, aj napriek tomu, ze sa tym prispieva k rape culture.

Y:
A ja ti to namodelujem aj z pohľadu takej mladej žabky.

Predstav si, že si dievča, vyrastajúce celý život vo všetkých tých „dobre mienených“ radách, v celom tom spoločenskom mýte o zdržanlivých a cnostných ženách, ktoré sa majú správať tak a tak, aby sa im nestávali zlé veci. A že keď sa tak a tak správať nebudú, môže sa im stať to a to.

A potom máš nejakých 16, 17, 18, 19, plieska s tebou puberta, máš neistý sebaobraz, máš prirodzenú túžbu páčiť sa a byť prijímaná. A vylezieš do sveta – do sveta, v ktorom sú muži, ktorých baví šukať žabky, a ktorí vďaka svojmu veku a skúsenostiam majú nad tebou navrch.

Možno sedíš niekde v bare, niekto ti práve kupuje druhý fernet a pýta sa ťa, aké si znamenie, a tebe sa to páči a vlastne sa ti páči aj ten človek, a možno by si s ním aj chcel niečo mať, len ešte presne nevieš, čo, lebo si žabka.

Idete sa prejsť niekam von do dusného májového večera, voňajú agáty a ty máš motýle v bruchu a zrazu – ani nevieš ako – si pritlačený niekde k stene a niekto ti robí veci, ktoré sú ti úplne nepríjemné. Snažíš sa nejako namietať, ale ten človek pokračuje. A tebe „docvakne“; v hlave sa ti spustí celý ten kolotoč o tom, čo si mal/nemal spraviť, a že je to tvoja chyba, že si sa správal zle, a teraz to už len musíš nejako strpieť. A namiesto toho, aby si sa aktívne fyzicky bránil či radikálne poslal týpka dopreč, si úplne zaseknutý, pozeráš niekam do prázdna a čakáš, kedy to skončí.

A potom ideš domov a nikdy to nikomu nepovieš. Lebo vlastne nemáš komu a nemáš čo.

Takže, ak by si mal niekedy 14 ročnú pubertálnu dcéru, naozaj by som ti odporúčala hovoriť jej radšej o súhlase, o tom, ako si určovať hranice v komunikácii a o tom, že nikto nemá právo robiť jej veci, ktoré sú jej nepríjemné. Hovorila by som jej, že čokoľvek sa jej stane, môže za tebou prísť a zdôveriť sa ti, že sa na ňu nebudeš hnevať a nebudeš ju odsudzovať. Atakďalej.

(A mladým mužom by som hovorila, že „dostať žabku“ napríklad vyššie opísaným spôsobom is not so cool.)

kyberia.sk/7915527

Nezaradené

Homeopatia alebo najdrahšia kačica na svete?

Homeopatiu založil nemecký lekár Samuel Hahnemann asi pred 250 rokmi. Jeho kniha „Organon“ (autor jej pri všetkej svojej skromnosti dal názov identický s Aristotelovým dielom…!) sa stala akousi bibliou homeopatického smeru, ktorý je založený na troch hlavných princípoch:
1. Princíp podobnosti. Hahnemann pozoroval pri užívaní preparátu z kôry chinínovníka  (Cinchona succirubra) typický komplex príznakov malárie (horúčka, búšenie srdca, bolesti žalúdka, atď.), na liečbu ktorej sa práve chinín odporúča. Vtedy mu napadla homeopatická myšlienka − ak istá látka vyvoláva určité príznaky u zdravého človeka, tak tá istá látka môže mať u chorého jednotlivca liečebné pôsobenie. Princíp podobnosti pritom treba chápať symbolicky, keďže vo vesmíre existuje plynulý a neustály prechod medzi materialistickou hmotou a symbolikami, teda aspoň podľa vyznávačov ezoterického myslenia.
2. Pamäť vody. Druhý princíp je ozaj ohromujúci. Tvrdí, že homeopatický liek je tým účinnejší, čím viac ho riedime, teda až do tej miery, kým výsledný roztok už s istotou neobsahuje ani jedinú molekulu pôvodnej látky. Teda, podľa toho efekt nevyvolá samotná látka, ale práve „pamäť“ vody (či iného rozpúšťadla). Pre názornosť: skúste naliať do Atlantického oceánu čajovú lyžičku sirupu, a potom po chvíli odoberte inou kávovou lyžičkou vzorku z inej časti oceánu. A už sme získali homeopatický liek, lebo vraj oceán udržuje spomienku na malinový sirup! Skeptickí fyzici skontrolovali vibrácie molekúl vody − a nenašli žiaden dôkaz pamäti vody… Mali by však vedieť, že ak by ezoterika mala vedecký podklad, prestala by byť ezoterikou a celá vec by stratila akýkoľvek zmysel.
3. Potencovanie. Tretím základným princípom je tzv. homeopatické potencovanie, čo nie je nič iné, než dôkladné pretrepanie roztoku po nariedení látky. K tomu treba snáď dodať, že ďalšie posilnenie efektu sa môže dosiahnuť aj oblečením bieleho plášťa a fonendoskopom na krku.

A čo so spomínanou homeopatickou kačicou? Stalo sa, že počas 1. svetovej vojny francúzsky lekár Joseph Roy videl v krvi a v telesných tekutinách obetí epidémie španielskej chrípky oscilujúce útvary, ktoré dômyselne pomenoval ako oscillococcy. Rovnaké útvary videl aj u ďalších pacientov s rôznymi inými chorobami, ako je ekzém,  reumatizmus, tuberkulóza, osýpky a aj malígne nádory. Dodnes nie je isté, čo videl Roy vo svojom mikroskope, veď podstata hypotetických baktérií sa nikdy nedokázala. Mnohým napadli kacírske myšlienky, či oscilácie útvarov nevyvolali iba chlpy prilepené na okulár, ktoré sa dostali do pohybu dýchaním výskumníka… Pre medicínsky aspoň trochu vzdelané osoby je však jedna vec istá, že neobjavil ozajstné príčiny týchto chorôb. Ale fakty sú najväčšou prekážkou rozbehu fantázie… Roy videl podobné oscilujúce útvary pod mikroskopom aj v orgánoch pižmovej kačice, a tu mu ako zástancovi Hahnemannových názorov okamžite napadol recept: vezmi pižmovú kačicu, vyber jej pečeň a srdce (možno sa len domýšľať, prečo práve tieto orgány… srdce je symbol lásky, pečeň je symbol detoxikácie, čo môže mať vzťah k uzdraveniu… ale mozog, miesto inteligencie, tu zjavne nemá uplatnenie), potrep orgány a zrieď túto substanciu vodou blízko k pomeru „jedna k nekonečnu“ − hľa, už je pripravený jeden z najpredávanejších homeopatických produktov s názvom Oscillococcinum! Tento produkt sa v USA predáva ročne za viac ako 20 miliónov dolárov a podobný predaj je aj v mnohých iných krajinách, ktoré sa považujú za civilizované. Je isté, že nikomu na svete sa nepodarilo predať žiadnu inú kačaciu pečeň za takú vysokú cenu! Pritom sa vychádza z dobrých úmyslov predajcov − veď iba voda si pamätá, či zdrojom substancie bola naozaj kačacia pečeň…! Napriek tomu majú homeopatické a iné alternatívne výrobky obrovský trh. Dalo by sa uspokojiť s tým, že nech míňa každý svoje peniaze na to, na čo chce. Problém však je v tom, že lesť tu nie je pre laikov zrejmá! Komplexná štúdia publikovaná v roku 2005 v prestížnom medicínskom časopise The Lancet nenašla žiadne rozdiely medzi účinnosťou homeopatík a placeba. Jediným pozitívnym záverom štúdie bolo, že homeopatia nemá žiadne vedľajšie účinky, ak však nepočítame pocit sklamania z ich neúčinnosti. Homeopatiká sa nedajú ani predávkovať (ako to viacerí verejne demonštrovali), lebo nemajú žiadnu toxicitu. Čo k tomu dodať? Možno iba hanblivú otázku − prečo sa nevarujú lekári, ktorí sa podieľajú na propagácii týchto produktov, že ich odbornosťou nie je homeopatia a svojim medicínskym titulom nemajú „leštiť“ fámu produktov, ktoré predávajú? Poznám rodinu, ktorá minula na zaobstaranie „zaručene“ účinných alternatívnych prostriedkov pre svoje choré dieťa už viac ako cenu rodinného domu. Zázrační doktori a predajcovia všeliekov využívajú moment ich maximálneho zúfalstva. Veď nie je taký rodič, ktorý by odoprel chorému dieťaťu poslednú šancu! Ako týmto ľudom vysvetliť, že tieto prostriedky nie sú pre ich dieťa tou šancou?
prof. MUDr. László Kovács, DrSc., MPH

Pediatria pre prax, Solen
PediatriaPrePrax2013_4_uvod_homeopatia