Archív kategorií: Nezaradené

Facebook se TikToku bojí. Marketéři a rodiče by měli též – Lupa.cz

https://www.lupa.cz/clanky/facebook-se-tiktoku-boji-marketeri-a-rodice-by-meli-tez/

TikTok je mobilní aplikace, sociální síť založená na krátkých vertikálních videích, webovou podobu má ale už od počátku. Prochází rychlým vývojem a doplňováním funkcí. Nabírá značky, influencery, investuje zásadní peníze do marketingu. Ostatní sociální sítě jsou ve srovnání s ním nesmírně pomalé a zaostávající.

ubuntu openvpn from windows

On windows side – the connection files are at:
C:\Program Files\OpenVPN\config
There may be files .p12 .key .ovpn
Copy them to a local folder.

On ubuntu side:
sudo apt-get install openvpn  
sudo apt-get install network-manager-openvpn  
sudo apt-get install network-manager-openvpn-gnome 
Right-click network manager, add OpenVPN connection, import .ovpn file ; then connect via network manager / VPN connections.

Disable Windows 10 Updates using Group Policies

https://www.rizonesoft.com/disable-windows-10-updates-group-policies/

Windows constantly downlods updates in the background. Here is a trick to disable Windows 10 updates and minimize Windows 10 data usage.
Group Policies
On the Configure Automatic Updates dialog, select Enabled in the left pane, in the Options section click on the Configure Automatic Updating Combo Box and in the dropdown list select Notify for download and notify for install.
No, Let’s disable Windows 10 updates: If the status for this policy is set to Disabled, any updates that are available on Windows Update must be downloaded and installed manually. To do this, search for Windows Update using Start.
If this policy is set to Disbled; when you open Settings > Update & Security > Windows Update > Advanced Options, you will find a grayed out Notify to download button and a notification reading Some settings are managed by your organization.
When this policy is set to Disabled, you will still receive a notification when updates are available from where you will be able to manually download and install Windows 10 updates.

Magda Vášáryová: Tradičná rodina nikdy neexistovala, je to len súčasť hybridnej vojny o moc – Denník N

V spoločnosti je asi len desať percent hrdinov. Netreba sa povyšovať nad tých zvyšných 90 percent, pretože chcú, aby prežili, napríklad kvôli deťom alebo rodičom. Lenže vo chvíli, keď sa rozhoduje, kam bude spoločnosť smerovať, je to zničujúci pomer, myslí si Magda Vášáryová.

Kurdi a Turecko – Martin Jaros

Kdysi jsem žil a pracoval v Istanbulu a byl to jeden z nejkrásnějších roků mého života. Úžasné město, příjemné klima, super jídlo a vůně, neuvěřitelně pohostinní lidé. Dodneška mám spoustu tureckých přátel, docela dost chytám z turečtiny, s třemi fajn Turky zrovna zakládáme cyklistický tým. Takže tohle se mi píše velmi těžce.

S tureckými kamarády jsme se v našem bytě v ulici Cevdet Paşa bavili velmi otevřeně – o islámu, o Atatürkovi, Erdoğanovi, o zahalování holek i dobývání Evropy. Jenom jedno téma bylo tabu, absolutně jsme se na něm nemohli shodnout a velmi brzy jsme ho přestali otvírat – bylo to ono slavné téma na K.

Pro ilustraci: řada mých kolegů odmítala to slovo na K vůbec jen vyslovit. Říct větu obsahující slova "Kurd" nebo "kurdský" bylo dlouhá léta v Turecku zločinem, stačilo říct "Nějaký Kurd mi zased místo v tramvaji" a mohl jste být obviněn z terorismu. Moji kolegové v práci tedy neříkali "U nás v Turecku žijí taky Kurdové", ale říkali "U nás v Turecku máme jihovýchodní problém". "Jihovýchodní problém" bylo označení, kterému rozuměla celá firma.

Když jsem do Istanbulu přišel, zaujalo mě, že naše firma byla právě na jihovýchodě mimořádně úspěšná – měli jsme tam většinový tržní podíl, i když jinak jsme v rámci Turecka byli s velkým odstupem tržní dvojka. Nedávalo mi to spát. Navrhoval jsem kolegům, abychom se tam rozjeli a vyzkoumali, čím to, že zrovna na jihovýchodě nás zákazníci mají tak rádi. Kolegové moje návrhy s podivným šklebem ignorovali, někteří se rovnou smáli – ne, do Diyarbakiru rozhodně nepojedeme dělat zákaznický průzkum, nemá to cenu. Až po čase mi jeden odvážný kolega prozradit, proč to tak je – na jihovýchodě žijí lidi na K a ti zaboha nechtějí používat našeho dominantního konkurenta – Turkcell. Protože lidi na K prostě nebudou volat s operátorem, který má v názvu "Turk", to jdou radši houfně k nám. Moje kolegy to netěšilo, ale prostě to tak bylo.

To byl můj osobní úvod do problematiky turecko-kurdských vztahů. Časem jsem pochopil – i když jsem měl jinak svoje kolegy opravdu rád – že T-K vztahy jsou naprosto patologické.

Abyste si to dokázali představit: turecká vláda dávala Kurdům sodu od prvních dnů turecké republiky. Už v roce 1930 během tzv. araratského povstání zavraždila turecká vláda desetisíce kurdských civilistů (zilanský masakr). V roce 1937 přišlo tzv. dersimské povstání – 13 000 mrtvých kurdských civilistů.

V dalších dekádách se Turci rozhodli rovnou předstírat, že Kurdové vůbec neexistují. Oficiálně se musel používat termín "horští Turci" (až do 80. let). Používání kurdského jazyka bylo nejpřísněji zakázáno. Ve městech byly v autobusech nápisy "Občané, mluvte turecky", na venkově docházelo k mučení starých mužů a žen za to, že nedokázali odpovídat na otázky projíždějících policistů v turečtině.

Politicky to Ankara udělala velmi chytře – v Turecku je zakázáno zakládat strany na etnickém základě, takže jakýkoli pokus o kurdskou politickou stranu byl ihned ústavně rozprášen. Kurdové to obcházeli tak, že zakládali obecné strany (většinou levicové), u nichž se očekávalo, že voliči budou především "jejich lidi" a pár sympatizujících Turků.

V roce 1991 se do tureckého parlamentu dostala první kurdská žena – Leyla Zana. Jako nová poslankyně musela samozřejmě složit přísahu v turečtině. Po tureckém slibu vyřkla v kurdštině větu "Budu usilovat o to, aby kurdský a turecký lid žil společně v demokratickém uspořádání." Za tuto větu v kurdštině dostala 15 let vězení. V roce 2008 byla ta samá žena za další kurdskou větu odsouzena k dalším dvěma letům v kriminále.

Protože se Kurdové nemohli prosadit politicky, zformovali ozbrojené milice PKK a další. Akce PKK a následné odvety připravily o život dalších cca 30 000 lidí. Často to byl čirý terorismus – netřeba si zde Kurdy nějak idealizovat. Na druhou stranu když je vaše menšina nekompromisně likvidována po celých vesnicích, tak se prostě k boji uchýlíte – takhle to prostě funguje.

Během svého pobytu v Istanbulu jsem nenarazil snad na jediného Turka, který by nahlas uznal, že nejlepší by prostě bylo dát Kurdům plná kulturní a jazyková práva a žít s nimi v přátelském soužití. Teda určitě si to někteří mysleli, ale asi neměli odvahu to veřejně říct. Myslím, že každý dospělý člověk chápe, že toto řešení by zabránilo desetitisícům smrtí a lidských tragédií a že majestát turecké republiky by tím nijak neutrpěl, naopak by se Turecko stalo lepší zemí. Ale tato představa byla i pro vzdělané a západně orientované Turky často nepřijatelná – tak silná je indoktrinace v tureckých školách. A když od mládí posloucháte ve zprávách jen to, kolik lidí kurdští (nebo horští) teroristé zase zabili…

Měli jsme v domě jednu starou elegantní paní, bývalou tureckou atašé v Belgii a dalších zemích. Ta si zvykla mluvit s mou ženou, někdy k nám i přišla na nedělní kafíčko. Vzdychala si – co se to s mou zemí děje? Když jsem byla mladá, nikdo z nás holek nenosil šátek. A teď jsem stará, šátek pořád nenosím, ale když vyjdu na ulici, tak ho třetina mladých holek má. Já svou zemi nepoznávám. Tato paní byla svobodomyslná kemalistka, uctívala Atatürka, byla proti dnešnímu diktátorovi, dobře se s ní povídalo – ale Kurdy měla stejně "ráda" jako další naši známí. K naší velké lítosti.

Proč to tak Turci mají? Úplná odpověď určitě přesahuje moje znalosti. Moje skromná teorie – je to projev vnitřní nejistoty a národního komplexu méněcennosti. Turci prošli pomalou agónií své osmanské říše, při níž úplně přišli o sebevědomí a získali obrovský komplex z Evropy. Celé 20. století bylo Turecko zlomená, chudá a nevýznamná země, jen stín bývalé slávy – istanbulský hüzün, tedy historická melancholie nad rozpadajícími se paláci bývalých pašů a vezírů, byla pověstná. Když nějakému raubíři nabančí ještě větší kluci (evropské mocnosti), tak se ten raubíř začne mstít na menších a slabších, než je on. V případě Turků to vedlo k naprosto otřesnému chování vůči všem menšinám, od Arménů přes Řeky až ke Kurdům. Celá mentalita moderního Turecka je postavena na zběsilé obraně "tureckosti" – podle mě prostě projev nevyzrálosti a nedostatku opravdového sebevědomí v základech státu.

Novou dynamiku do toho přinesl Erdoğan, který utrápeným Turkům nabídl kompletní návrat starých zlatých časů – tedy comeback náboženství, silné ekonomiky a mocné Osmanské říše. To je neodolatelný koktejl a podstata Erdoğanova úspěchu. Průmyslová likvidace Kurdů k tomu ovšem patří i nadále – a je o to snadnější, že Turecko je nyní strategickou zemí NATO a nikdo – ani vlastní spojenci – se ho neodváží okřiknout.

I když mám tedy své turecké přátele rád a v jiných věcech jim přeju, tady je můj názor jasný. Američané se opuštěním svých kurdských spojenců zachovali hanebně. Západ tím opět v regionu potvrdil, že se mu nedá věřit a že často nehraje za ty hodné kluky. Je to podle mě fatální strategická chyba, která otevře dveře Íránu a Rusku a možná i znovuzrození ISIS. Postoj A. Babiše, který Erdoğanovu "bezpečnostní zónu" přímo podpořil, je pak ostudný postoj bezpáteřního mimoně – tato hanba bohužel padá i na celou Českou republiku. Německo aspoň zastavilo prodeje zbraní do Turecka, to je podle mě nutné minimum.

Co s tím? Osobně bych preferoval modré přílby OSN a okamžité oddělení válčících stran a garanci bezpečnosti pro Kurdy. Dále myslím, že Evropa bude potřebovat vlastní akceschopnou armádu, a bude ji potřebovat brzo a silnou. Tzv. spojenci v NATO prostě nebudou vždycky kamarádi – černé ovce jsou přímo v alianci, ne jen mimo ni. Jako jednotlivci musíme tlačit na své politiky, aby se toto svinstvo v severní Sýrii snažili ukončit. Můžeme též přispívat kurdským nadacím a charitám – už po nějakých vhodných pátrám, věřím, že i v komentářích se nějaké objeví. Držím Kurdům palce. A osobně držím palce i Turkům, aby jim jednou došlo, že válka je vůl a že s Kurdy měli už dávno vyhulit vodní dýmku míru.

EDIT: Dozvídám se, že ČR také zastavila prodej zbraní Turecku, jsem za to rád.

Žil som v Číne 8 mesiacov: 8 pozorovaní z krajiny, kde má komunizmus práve 70 rokov – Denník N

https://dennikn.sk/1577790/komunizmus-v-cine-ma-prave-70-rokov-a-moze-oslavovat-vitazstvo-konzumu-nad-slobodou/

Ako vyzerá život Číňanov pod všadeprítomnou kontrolou vlády? Je tesne pred veľkolepou oslavou založenia Čínskej ľudovej republiky a dnešní študenti si robia selfíčka na tom istom námestí, kde pred tridsiatimi rokmi iných študentov masakrovali tanky.

Tento text je výpoveďou o tom, čo som v Číne videl a zažil ako turista, fotograf a – študent. V Číne som strávil viac ako osem mesiacov, študoval som na pekinskej univerzite v rámci duálneho programu v spolupráci s univerzitou v Dánsku. A v Číne som si vybral aj tému svojej diplomovej práce, ktorú som tam aj napísal a obhájil. Bola o tom, ako funguje čínsky systém trestu smrti.

Aj keď je moja osobná skúsenosť obmedzená, definitívne mi odhalila, že rozmýšľanie o slobode v Číne – v ponímaní, v akom máme slobodu u nás doma – je aj v dlhodobom horizonte v rovine čisto utopistickej. Čínska vláda si potrebuje udržať sociálnu a politickú stabilitu, a preto sa Čína k demokracii a slobode neblíži. Naopak, vzďaľuje sa od nej.

To je niečo, na čo by sme pri čoskoro najväčšej ekonomike sveta mali myslieť. Obzvlášť vtedy, keď nám budú chcieť jej aj naši politici nahovoriť, ako jej musíme robiť ústupky.

Nesnažil som sa o hĺbkovú analýzu a súhrnnú správu o čínskej spoločnosti. Pochopiteľne, určite som sa nevyhol istému stupňu zovšeobecnenia. V každom prípade ponúkam osem pozorovaní a epizodických príkladov, ktoré ilustrujú, aká dnešná Čína je. Osem, pretože v čínskej numerológii je osmička najšťastnejšie číslo – spojené s blahobytom a úspechom (otvárací ceremoniál pekinskej olympiády spustili o 08:08:08 večer, 8. 8. 2008).

V Číne som stretol obrovské množstvo milých a pohostinných ľudí. Blahobyt a úspech si bezpochyby zaslúžia. Bude im to stačiť?

Lepší parkování • Blogy Respektu

https://pbednargmail-com.blog.respekt.cz/lepsi-parkovani/

Celostátní politika je o kmenové identitě, všechna ostatní je z 90 procent o parkování. Města jsou hned po ohni druhý nejdůležitější lidský…

Takže jaká je TLDR verze zlepšení parkování? 

  1. Deregulace pro výstavbu nových míst v budovách – každý ať si jich postaví kolik chce.
  2. Cena za veřejné parkování nastavená tak, aby se vždy dalo zaparkovat.
  3. Okamžitě zastavět každé povrchové parkoviště ve městě – kompaktní město kde je všude blízko a dá se realisticky a příjemně přepravovat pěšky a MHD je ta nejlepší a nejlevnější dopravní politika.
  4. Prostor v ulicích věnovat na doslova cokoliv jiného než parkování, vše bude mít lepší dopad na kvalitu a hodnotu okolí.
  5. Výnosy z veřejného parkování investovat do bezprostředního okolí místa, kde parkování probíhá.

Zlobíte se že nemůžete zaparkovat? Nezlobte se na nedostatek parkování, zlobte se, že za něj platíte málo.

For the sake of life on Earth, we must put a limit on wealth | George Monbiot | Opinion | The Guardian

https://www.theguardian.com/commentisfree/2019/sep/19/life-earth-wealth-megarich-spending-power-environmental-damage

Increased spending power leads to environmental damage. It’s time for a radical plan, says Guardian columnist George Monbiot

There’s a name for this approach, coined by the Belgian philosopher Ingrid Robeyns: limitarianism. Robeyns argues that there should be an upper limit to the amount of income and wealth a person can amass. Just as we recognise a poverty line, below which no one should fall, we should recognise a riches line, above which no one should rise. This call for a levelling down is perhaps the most blasphemous idea in contemporary discourse.

But her arguments are sound. Surplus money allows some people to exercise inordinate power over others: in the workplace; in politics; and above all in the capture, use and destruction of the planet’s natural wealth. If everyone is to flourish, we cannot afford the rich. Nor can we afford our own aspirations, which the culture of wealth maximisation encourages.

The grim truth is that the rich are able to live as they do only because others are poor: there is neither the physical nor ecological space for everyone to pursue private luxury. Instead we should strive for private sufficiency, public luxury. Life on Earth depends on moderation.

(PDF) Beyond the Ivory Tower: The Scientific Consensus on Climate Change

https://www.researchgate.net/publication/8150290_Beyond_the_Ivory_Tower_The_Scientific_Consensus_on_Climate_Change

PDF |
Policy-makers and the public who are not members of the relevant research community have had to form opinions about the reality of global climate change on the basis of often conflicting descriptions provided by the media regarding the level of scientific certainty attached to studies of climate. In this Essay, Oreskes analyzes the existing scientific literature to show that there is a robust consensus that anthropogenic global climate change is occurring. Thus, despite claims sometimes made by some groups that there is not good evidence that Earth's climate is being affected by human activities, the scientific community is in overwhelming agreement that such evidence is clear and persuasive.

Sportova kariera – Denník N

https://dennikn.sk/1601432/byvala-tenistka-zivot-niektorych-hracok-hranici-s-prostituciou-spavaju-u-sponzorov-a-agentov/?ref=top

Patrila k najlepším juniorským tenistkám na svete, ale časom sa ocitla v iluzórnom svete, v ktorom sa tisíce hráčok neúspešne pokúšajú o to isté – dostať sa do najlepšej svetovej stovky. „Tisíci hráč futbalu je milionár. Tisíci hráč tenisu je bezdomovec,“ hovorí v otvorenom rozhovore Klaudia Malenovská, ktorá dnes pomáha iným športovcom zvládať koniec kariéry….

Neverná matka uprednostnila nového partnera, otec alkohol. Lukáš opisuje hrôzy, ktoré zažíva od 15 rokov – Denník N

https://dennikn.sk/1594380/neverna-matka-uprednostnila-noveho-partnera-otec-alkohol-lukas-opisuje-hrozy-ktore-zaziva-od-15-rokov/

Spoveď mladíka, ktorému rodičia svojím nezáujmom rozbili domov, vzali detskú izbu, zničili časť detstva aj mladosť. Keď svoju autentickú skúsenosť pod svojím pravým menom opísal na blogu N, otec ho vyhodil z domu. Pod tlakom príbuzných nakoniec článok zmazal. Teraz sa rozhodol, že sedem rokov mlčania stačilo.

skazena mladez – Sokrates

The children now love luxury; they have bad manners, contempt for authority; they show disrespect for elders and love chatter in place of exercise. Children are now tyrants, not the servants of their households. They no longer rise when elders enter the room. They contradict their parents, chatter before company, gobble up dainties at the table, cross their legs, and tyrannize their teachers.

Socrates (469–399 B.C.)
https://www.bartleby.com/73/195.html

Odhalili, ako sa uhlie z Donbasu dostáva do EÚ a zarába na zbrane pre povstalcov – Denník N

https://dennikn.sk/1578413/uhlie-a-krv-biznis-v-casoch-vojny-ako-donbas-zaraba-na-zbrane-a-majetok-svojich-vladcov-i-cast/?ref=tit

Tomáš Forró spolu s poľskými novinármi Karolinou Baca-Pogorzelskou a Michałom Potockým zisťovali, ako sa uhlie vyťažené na okupovanom území Ukrajiny nelegálne dostáva na medzinárodný trh a v konečnom dôsledku až do elektrární a firiem členských krajín EÚ v strednej Európe. Slovenskú časť vyšetrovania financoval Fond investigatívnej žurnalistiky.

osm tracking changesets – update

Navsteva festivalu na styl zero-waste

Bol som na (sci-fi) BBCon-e v Banskej Bystrici a pokusil som sa netvorit odpad, pokial to pojde.
Ale nedalo sa tomu uplne vyhnut.
* Siel som tam vlakom a MHD
* Pri vstupe som dostal vstupenku – lepiaci naramok na ruku
* uvitaci drink v poldecaku
Potom ked som sa chcel najest, tak som si dal sulance s makom do vlastnej plastovej misky, a ribezlove vino do vlastneho pohara, avsak… pohar som si oplachol na WC a dal sa znova pouzit, lenze plastovu misku po mastnych sulancoch som bez jari nemal ako umyt, a na cely vikend som ostal bez tanierika/misky.
Tiez som si z domu nevzal pribor, a tak som si musel vziat jednorazovy drevenny, malu vidlicku s nozikom. Ten som pouzival aj na druhy den.
Ked som si dal zemiakovu placku alebo hot-dog, tak tie boli v jednorazovom papierovom obale. A vacsie jedla v miskach.
Vecer v bare pod Conom som si musel pytal sklenny pohar na napoje, pretoze kvoli mnozstvu zakaznikov capovali aj do plastovych poharov (hlavne piva).
 dohromady sa mi podarilo trochu usetrit odpad, ale stale ho aj dost vytvorit. Miro

Šéfuje vlastnej škole, má IQ viac ako 200: V školstve je priveľa učiteľov, ktorí nemajú radi deti – Denník N

https://dennikn.sk/1556125/sefuje-sukromnej-skole-ma-iq-viac-ako-200-nemam-rad-priemernych-a-nudnych-studentov-bez-nazoru/?ref=tit1

Odbory sú dnes najmä parazitická organizácia, ktorá sa správa ako príživník. Nič nevytvára, neprodukuje, komplikuje riadenie firmy a odsáva peniaze, pričom by sa mohli efektívnejšie využiť inde, tvrdí Karel Kostka.